Ludwig Renn
Válka : [Román

1929 | Nakladatelství Václav Petr

Střízlivé svědectví německého vojáka z povolání o německé armádě a jejích bojích v první světové válce na francouzské frontě, líčí zhroucení německého válečného stroje i úspěšné poválečné úsilí reakčních sil o obnovu německého militarismu. Střízlivé svědectví německého vojáka z povolání o německé armádě a jejích bojích v první světové válce na francouzské frontě, líčí zhroucení německého válečného stroje i úspěšné poválečné úsilí reakčn…ích sil o obnovu německého militarismu.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	340 - [III]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Münzer
Edice:	Románová knihovna "Vír"
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 1. 2024 12:35
Číslo položky:	746069

O autorovi

Ludwig Renn

Ludwig Renn, vlastním jménem Arnold Friedrich Vieth von Golßenau byl německý spisovatel. Ludwig Renn pocházel ze saské šlechtické rodiny. V Drážďanech vystudoval gymnázium a roku 1910 vstoupil do armády. V první světové válce bojoval na západní frontě jako důstojník. Po válce byl v Drážďanech kapitánem policie a roku 1920 odmítl střílet do stávkujících dělníků během Kappova puče. Krátce na to opustil službu. V letech 1920 až 1923 studoval v Göttingenu a Mnichově právo, ekonomii a dějiny umění. Pak pracoval jako obchodník s uměním v Drážďanech a v letech 1925-1926 cestoval pěšky po jižní Evropě a Orientu. Roku 1927 ukončil na Vídeňské univerzitě studium archeologie a dějin východní Asie. Postupně začal na základě četby děl Marxe, Engelse a Lenina inklinovat k marxismu. V roce 1928 se vrátil do Německa. Vstoupil do Komunistické strany Německa a stal se také členem Rudého svazu frontových bojovníků , polovojenské skupiny v jejímž čele stál Ernst Thälmann. Brzy se stal známým díky svým protiválečným románům Krieg a Nachkrieg a v letech 1928-1932 působil jako tajemník Federace proletářských revolučních spisovatelů . Vzdal se šlechtického jména a přijal pseudonym Ludwig Renn, což bylo jméno hlavního hrdiny z románu Válka. V letech 1929-1930 podnikl dva výlety do Sovětského svazu. Roku 1933 byl po požáru Říšského sněmu na základě Rozkazu říšského prezidenta na ochranu lidu a státu, vydaného německým prezidentem Hindenburgem, zatčen a odsouzen na třicet měsíců vězení. Po propuštění roku 1935 emigroval přes Švýcarsko do Španělska a v letech 1936-1937 zde byl během španělské občanské války důstojníkem interbrigád. Po porážce španělských republikánů odjel do Anglie a pak přes USA do Mexika. Zde se pracoval jako profesor na univerzitě v Morelii a...

Více od autora