Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák, Tomáš Hájek
Válečné lodě : Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945 - 6

1997 | Nakladatelství Ares

6. díl je rozdělen do dvou samostatných knih, tato zahrnuje válečné loďstvo států Afriky, Blízkého východu a části Evropy v abecedním uspořádání až po písmeno N. Všechna předvedená plavidla doplňují údaje o rozměrech, výtlaku, typu pohonu strojů, výstroji a výzbroji doplněná nákresy a fotografiemi. 980112 Ph 6. díl je rozdělen do dvou samostatných knih, tato zahrnuje válečné loďstvo států Afriky, Blízkého východu a části Evropy v abecedním uspořádání až po písmeno N. Všechna předvedená plavidla doplňují ú…daje o rozměrech, výtlaku, typu pohonu strojů, výstroji a výzbroji doplněná nákresy a fotografiemi. 980112 Ph

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	253 s., [52] s. il. (část. barev.)
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086158020
ISBN:	9788086158020
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Válečné lodě
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 11. 2025 13:56
Číslo položky:	1476400

O autorech

Ivo Pejčoch

Ivo Pejčoch byl český vojenský historik. Vystudoval katedru českých dějin na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1990 působil jako šéfredaktor historického měsíčníku Historie a plastikové modelářství. Od roku 2007 byl vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu. Je autorem několika desítek knih literatury faktu, zabývajících se především vojenskou technikou. Narodil se 18. března 1962 v Praze. Jeho otcem je spisovatel a historik Slavomír Pejčoch-Ravik. V letech 1977–1981 vystudoval Střední průmyslovou školu spojové techniky v Praze. Pracoval nejprve jako technik v Konstruktivě Praha a později jako spojový technik v SPT Telecom. Od mládí se zajímal o vojenskou historii a techniku, po roce 1989 se této zálibě začal věnovat naplno. V roce 1990 spoluzaložil časopis Historie a plastikové modelářství a po řadu let byl jeho šéfredaktorem. Ve stejné době se mimo jiné zapojil do tvorby série publikací Válečné lodě. V letech 2001–2005 vystudoval historii na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2009 zde obhájil dizertační práci s názvem Československá těžká vojenská technika. Vývoj, výroba, nasazení a export československých tanků, obrněných automobilů a pásových dělostřeleckých tahačů 1918–1956. V roce 2007 se stal vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu, kde se věnoval celé řadě historických témat. Přispíval mj. do časopisu Historie a vojenství. V červenci 2018 jej na cyklovýletu postihl infarkt, po kterém zůstal dlouhodobě upoutaný na lůžku. Dne 20. července 2019 zemřel. Výběr:

Více od autora