Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák
Válečné lodě : Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945 - 5

1994 | Nakladatelství Naše vojsko

Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945.

Vydání s čb. reprodukcemi, obsah: Státy Severní Ameriky, Státy Střední a Jižní Ameriky, Státy Oceánie a Austrálie, Státy Dálného východu, Státy Středního východu, Státy Blízkého Východu. Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945.

Vydání s čb. reprodukcemi, obsah: Státy Severní Ameriky, Státy Střední a Jižní Ameriky, Státy Oceánie a Austrálie, Státy Dálného východu, Státy Středního …východu, Státy Blízkého Východu.

Součástí souboru:

Válečné lodě 1985 (5sv., 333 + 337 + 369 + 389 + 221, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

lehce zašlá ořízka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá ořízka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	389 s., [12] s. barev. obr
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020604146
ISBN:	9788020604149
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Válečné lodě
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 3. 2025 15:33
Číslo položky:	1185493

O autorech

Ivo Pejčoch

Ivo Pejčoch byl český vojenský historik. Vystudoval katedru českých dějin na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1990 působil jako šéfredaktor historického měsíčníku Historie a plastikové modelářství. Od roku 2007 byl vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu. Je autorem několika desítek knih literatury faktu, zabývajících se především vojenskou technikou. Narodil se 18. března 1962 v Praze. Jeho otcem je spisovatel a historik Slavomír Pejčoch-Ravik. V letech 1977–1981 vystudoval Střední průmyslovou školu spojové techniky v Praze. Pracoval nejprve jako technik v Konstruktivě Praha a později jako spojový technik v SPT Telecom. Od mládí se zajímal o vojenskou historii a techniku, po roce 1989 se této zálibě začal věnovat naplno. V roce 1990 spoluzaložil časopis Historie a plastikové modelářství a po řadu let byl jeho šéfredaktorem. Ve stejné době se mimo jiné zapojil do tvorby série publikací Válečné lodě. V letech 2001–2005 vystudoval historii na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2009 zde obhájil dizertační práci s názvem Československá těžká vojenská technika. Vývoj, výroba, nasazení a export československých tanků, obrněných automobilů a pásových dělostřeleckých tahačů 1918–1956. V roce 2007 se stal vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu, kde se věnoval celé řadě historických témat. Přispíval mj. do časopisu Historie a vojenství. V červenci 2018 jej na cyklovýletu postihl infarkt, po kterém zůstal dlouhodobě upoutaný na lůžku. Dne 20. července 2019 zemřel. Výběr:

Více od autora