Vladimír Dostál
V tomto znamení : příspěvky k dějinám české marxistické kritiky a estetiky meziválečného období

1975 | Nakladatelství Melantrich

Stati a studie k problematice meziválečné české marxistické estetiky vznikaly v letech 1960-1974. Mezi příspěvky jsou jak monografické práce o K. Konradovi, B. Václavkovi, E. Urxovi. J. Fučíkovi, S.K. Neumannovi, J. Wolkrovi a dalších, tak i problémové studie o poměru k otázce moderního umění a historické průřezy disku…sními vlnami, v nichž se marxistická estetika formovala. Stati a studie k problematice meziválečné české marxistické estetiky vznikaly v letech 1960-1974. Mezi příspěvky jsou jak monografické práce o K. Konradovi, B. Václavkovi, E. Urxovi. J. Fučíkovi, S.K.… Neumannovi, J. Wolkrovi a dalších, tak i problémové studie o poměru k otázce moderního umění a historické průřezy diskusními vlnami, v nichž se marxistická estetika formovala.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	658, [2]
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 11. 2021 12:20
Číslo položky:	250276

O autorovi

Vladimír Dostál

Vladimír Dostál byl český literární historik a estetik komunistické orientace. Zabýval se zejména teorií socialistického realismu či dílem Julia Fučíka. Narodil se v rodině barvíře plátna. Maturoval v roce 1949 na reálném gymnáziu v Jaroměři. Poté vystudoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval roku 1953. V letech 1953–1957 vědecky pracoval v Literárním institutu Maxima Gorkého v Moskvě. Po návratu do Prahy byl jmenován zástupcem vedoucího katedry teorie a dějin literatury na Institutu společenských věd při ÚV KSČ. V roce 1962 začal pracovat v Kabinetu pro studium díla Zdeňka Nejedlého Československé akademie věd. V roce 1967 se stal kandidátem věd na Vysoké škole politické ÚV KSČ. Poté nastoupil do Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Od roku 1970 až do své smrti v roce 1975 zde vedl oddělení teorie literatury. V době normalizace byl rovněž členem redakčního kruhu časopisu Tvorba, vedl revue Sovětská literatura a v Lidovém nakladatelství vedl ediční řadu Kmen.

Více od autora