Viktor Nekrasov
V stalingradských zákopech

1954 | Nakladatelství Naše vojsko

Román osudu ruského města v Povolží, které neslo obrovskou tíži německého náporu v druhé válce a které se stalo symbolem i signálem počátku německé porážky. Vojáci předních linií v několika měsíčním boji jsou tu hrdiny od září 1942 do Paulusovy kapitulace 2.2.1943. Mají také své chyby a slabosti, ale jsou si vědomi jas…ného cíle svého boje - socialismu. Autor líčí skupinu prostých vojáků a poručíka v jejich každodenním frontovém životě, jak jej museli prožívat na uzoučkém pruhu půdy širokém 600 metrů a dlouhém půl druhého km. V pekle bombardování pozemního i leteckého drží tento soudružský kolektiv pevná vůle zvítězit. Román osudu ruského města v Povolží, které neslo obrovskou tíži německého náporu v druhé válce a které se stalo symbolem i signálem počátku německé porážky. Vojáci předních linií v několika měsíčním b…oji jsou tu hrdiny od září 1942 do Paulusovy kapitulace 2.2.1943. Mají také své chyby a slabosti, ale jsou si vědomi jasného cíle svého boje - socialismu. Autor líčí skupinu prostých vojáků a poručíka v jejich každodenním frontovém životě, jak jej museli prožívat na uzoučkém pruhu půdy širokém 600 metrů a dlouhém půl druhého km. V pekle bombardování pozemního i leteckého drží tento soudružský kolektiv pevná vůle zvítězit.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	247
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Gustav Krum
Překladatel:	Pavel Machonin
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Knihovna vojáka
Vydání:	8. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2026 7:34
Číslo položky:	1837577

O autorovi

Viktor Nekrasov

Viktor Platonovič Někrasov, rusky Виктор Платонович Некрасов byl ruský spisovatel, který se stal představitelem sovětské literatury po druhé světové válce. Narodil se v rodině kyjevského lékaře. V roce 1936 ukončil studia architektury. V letech 1937—1941 byl hercem a divadelním výtvarníkem v různých sovětských městech. Po napadení Sovětského svazu Německem byl od srpna 1941 nasazen jako plukovní inženýr a zástupce velitele ženijního praporu. Zúčastnil se bojů u Charkova a Stalingradu. Za obranu Stalingradu i během dalších bojů byl celkem třikrát vyznamenán. Na začátku roku 1945 byl v Polsku raněn a demobilizován. Do komunistické strany - VKS vstoupil v roce 1944, v roce 1973 z ní byl vyloučen. První slávu si získal dílem Ve stalingradských zákopech, které vyšlo v roce 1946 a bylo jednou z prvních knih popisujících válku, pokud to doba umožnila, pravdivě. V roce 1959 poprvé otiskl svůj nesouhlas s tím, že na místě hromadné vraždy Židů a dalších občanů SSSR v Babím Jaru u Kyjeva měl být vybudován fotbalový stadion. V roce 1966 vystoupil veřejně k 25. výročí těchto událostí. Někrasova poté začali obviňovat z organizace masových sionistických shromáždění. Nikita Sergejevič Chruščov měl prohlásit: To, že nakonec byl památník v Babím Jaru v roce 1976 vybudován, je též zásluha Viktora Někrasova. V letech 1957—1962 mu bylo umožněno navštívit několik kapitalistických států. Jeho cestopisné dojmy byly kritizovány za poklonkování Západu. V roce 1966 spolupodepsal Někrasov dopis pětadvaceti pracovníků vědy a kultury Brežněvovi, ve kterém podepsaní nesouhlasili se Stalinovou rehabilitací. Poslední kniha, která byla Někrasovovi v Sovětském svazu vydána byla v roce 1971 V životě a dopisech . Zákaz tisku dalších knih nebyl oficiálně vysloven, jeho dříve vydané knihy však začaly mizet z knihoven. Pro liberální postoje obdržel v roce 1969 stranickou důtku a v roce 1973 b...

Více od autora