Viktor Nekrasov
V rodném městě

1957 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Román líčí životní osudy demobilizovaného sovětského kapitána, který ve válce ztratil zdraví a i teď v míru musí přemáhat těžké osobní krize a překážky, jež jsou mnohdy horší než válečná vřava. Román je ostrou polemikou proti přikrašlování skutečnosti. Druhé vydání má připojen doslov Vladislava Stanovského, zhodnocujíc…í autorovo dílo. Román líčí životní osudy demobilizovaného sovětského kapitána, který ve válce ztratil zdraví a i teď v míru musí přemáhat těžké osobní krize a překážky, jež jsou mnohdy horší než válečná vřava. Román …je ostrou polemikou proti přikrašlování skutečnosti. Druhé vydání má připojen doslov Vladislava Stanovského, zhodnocující autorovo dílo.

Stav

Velmi dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	276
Jazyk:	česky
Překladatel:	M Lukáš
Edice:	68. svazek ed. 68. svazek ed. Klub čtenářů
Vydání:	2. vyd., v SNKLHU 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 2. 2026 11:55
Číslo položky:	1633464

O autorovi

Viktor Nekrasov

Viktor Platonovič Někrasov, rusky Виктор Платонович Некрасов byl ruský spisovatel, který se stal představitelem sovětské literatury po druhé světové válce. Narodil se v rodině kyjevského lékaře. V roce 1936 ukončil studia architektury. V letech 1937—1941 byl hercem a divadelním výtvarníkem v různých sovětských městech. Po napadení Sovětského svazu Německem byl od srpna 1941 nasazen jako plukovní inženýr a zástupce velitele ženijního praporu. Zúčastnil se bojů u Charkova a Stalingradu. Za obranu Stalingradu i během dalších bojů byl celkem třikrát vyznamenán. Na začátku roku 1945 byl v Polsku raněn a demobilizován. Do komunistické strany - VKS vstoupil v roce 1944, v roce 1973 z ní byl vyloučen. První slávu si získal dílem Ve stalingradských zákopech, které vyšlo v roce 1946 a bylo jednou z prvních knih popisujících válku, pokud to doba umožnila, pravdivě. V roce 1959 poprvé otiskl svůj nesouhlas s tím, že na místě hromadné vraždy Židů a dalších občanů SSSR v Babím Jaru u Kyjeva měl být vybudován fotbalový stadion. V roce 1966 vystoupil veřejně k 25. výročí těchto událostí. Někrasova poté začali obviňovat z organizace masových sionistických shromáždění. Nikita Sergejevič Chruščov měl prohlásit: To, že nakonec byl památník v Babím Jaru v roce 1976 vybudován, je též zásluha Viktora Někrasova. V letech 1957—1962 mu bylo umožněno navštívit několik kapitalistických států. Jeho cestopisné dojmy byly kritizovány za poklonkování Západu. V roce 1966 spolupodepsal Někrasov dopis pětadvaceti pracovníků vědy a kultury Brežněvovi, ve kterém podepsaní nesouhlasili se Stalinovou rehabilitací. Poslední kniha, která byla Někrasovovi v Sovětském svazu vydána byla v roce 1971 V životě a dopisech . Zákaz tisku dalších knih nebyl oficiálně vysloven, jeho dříve vydané knihy však začaly mizet z knihoven. Pro liberální postoje obdržel v roce 1969 stranickou důtku a v roce 1973 b...

Více od autora