Felix Téver
V hradbách

2011 | Nakladatelství Agentura Pankrác

Spisovatelka Anna Lauermannová-Mikschová píšící pod pseudonymem Felix Téver ve svém literárním díle vycházela ze znalosti pražského prostředí, které však viděla trochu jinak, než bylo v české literatuře obvyklé. Nebyla to Praha drobných živnostníků a „malých lidí“, jak o nich psal její současník Ignát Herman, byla to …Praha měšťanská, Praha rodin koketujících se životem šlechty, kde národní cítění bylo mnohdy překryto pocitem sounáležitosti s monarchií.

Román V Hradbách z roku 1924 plasticky vykresluje postavy sevřené „v hradbách“ konvencí, předsudků a vlastní omezenosti Prahy na sklonku 19. století. Jsou to snobští měšťané pošilhávající po šlechtě, důstojník, který bezohledně vysává svojí rodinu, matka, vychovaná v klášteře a posedlá potřebou znovu povznést svou rodinu do šlechtického stavu, který sňatkem s nešlechticem ztratila, ale též příslušníci zbohatlé nové buržoazie a rodící se vlastenecké inteligence.

Kronikářský styl jakým autorka líčí reálie všedního života těchto vrstev je v naší literatuře zcela ojedinělý, je prodchnut romantizujícími zápletkami, které však neústí k jednoznačně šťastnému konci, ale vrcholí většinou reálným procitnutím a deziluzí Spisovatelka Anna Lauermannová-Mikschová píšící pod pseudonymem Felix Téver ve svém literárním díle vycházela ze znalosti pražského prostředí, které však viděla trochu jinak, než bylo v české literat…uře obvyklé. Nebyla to Praha drobných živnostníků a „malých lidí“, jak o nich psal její současník Ignát Herman, byla to Praha měšťanská, Praha rodin koketujících se životem šlechty, kde národní cítění bylo mnohdy překryto pocitem sounáležitosti s monarchií.

Román V Hradbách z roku 1924 plasticky vykresluje postavy sevřené „v hradbách“ konvencí, předsudků a vlastní omezenosti Prahy na sklonku 19. století. Jsou to snobští měšťané pošilhávající po šlechtě, důstojník, který bezohledně vysává svojí rodinu, matka, vychovaná v klášteře a posedlá potřebou znovu povznést svou rodinu do šlechtického stavu, který sňatkem s nešlechticem ztratila, ale též příslušníci zbohatlé nové buržoazie a rodící se vlastenecké inteligence.

Kronikářský styl jakým autorka líčí reálie všedního života těchto vrstev je v naší literatuře zcela ojedinělý, je prodchnut romantizujícími zápletkami, které však neústí k jednoznačně šťastnému konci, ale vrcholí většinou reálným procitnutím a deziluzí

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 24. 11. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	255
Jazyk:	česky
ISBN10:	808678116X
ISBN:	9788086781167
Vydání:	Vyd. 2., V Agentuře Pankrác 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 10:56
Číslo položky:	987575

O autorovi

Felix Téver

Felix Téver, vlastním jménem Anna Lauermannová-Mikšová, rozená Anna Anselma Miksche byla česká spisovatelka a dramatička. Narodila se jako mladší dcera proslulého pražského lékaře a porodníka Mikuláše Miksche , který měl plno přátel v kruzích měšťanských politiků, a jeho manželky Anny, rozené Lukesch . Měla sestru Albinu Dlabačovou . Vzdělání nabyla v Praze na německé, pak na české Vyšší dívčí škole. Dále se učila zpěvu a hře na klavír ve škole Františka Pivody. Spřátelila se s Marií Červinkovou, dcerou F. L. Riegera a obě vstoupily do Amerického klubu dam. 23. srpna roku 1875 se provdala za múzicky nadaného a bohatého měšťana Josefa Lauermanna , který se po sňatku začal projevovat jako agresivní psychopat. Po osmi letech od něj i s dcerou Olgou utekla, roku 1888 se rozvedli a exmanžel byl umístěn v psychiatrické léčebně. Když se vrátila z tříletého pobytu v Itálii, Francii a Švýcarsku, kde se zotavovala z plicní choroby a duševních útrap, otevřela roku 1880 ve svém domě na Jungmannově náměstí 3 z popudu Františka Ladislava Riegra literární salón. Hostila tam postupně tři generace osobností, mezi prvými historika Antona Gindelyho, který ji přesvědčil, aby sama psala. Rádci jí byli např. Eliška Krásnohorská, Julius Zeyer nebo Otakar Theer. Začala překládat stati z němčiny a francouzštiny a psát vlastní básně, povídky, pak i romány. Padesát let pořádala pro své přátele z okruhu spisovatelů, hudebníků i vědců společnost, nejčastěji čajové literární besedy, kde se probíraly všechny novinky té doby. Určitý čas v jejím domě bydlela také Eliška Krásnohorská. V létě se společnost scházela v Horní Liboci ve vile Julia Zeyera, od něhož dům v jeho hmotné nouzi odkoupila, nechala ho tam bydlet a přátelila se s ním až do jeho smrti. Na svou dobu byla velmi emancipovaná žena. V Liboci v téměř 80 letech zemřela. Její rohová hrobka s mramoro...

Více od autora