Felix Téver
Prapodivná historie

1932 | Nakladatelství Sfinx

Romantikou přeplněný román, v němž se autorka nechává unášet volnou fabulací a ve fantastickém ději nechává unášet hlavní postavu, romantického snílka, lékaře Silvara, nejroztodivnějšími prostředími. Romantikou přeplněný román, v němž se autorka nechává unášet volnou fabulací a ve fantastickém ději nechává unášet hlavní postavu, romantického snílka, lékaře Silvara, nejroztodivnějšími prostředími.

Stav

Mírně opotřebená

prvních 17 stran s výraznými skvrnami, zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, prvních 17 stran s výraznými skvrnami, zkosený hřbet
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	268
Jazyk:	česky
Edice:	531. svazek ed. 531. svazek ed. Nové cíle, SVS 15
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 10. 2025 14:43
Číslo položky:	1436189

O autorovi

Felix Téver

Felix Téver, vlastním jménem Anna Lauermannová-Mikšová, rozená Anna Anselma Miksche byla česká spisovatelka a dramatička. Narodila se jako mladší dcera proslulého pražského lékaře a porodníka Mikuláše Miksche , který měl plno přátel v kruzích měšťanských politiků, a jeho manželky Anny, rozené Lukesch . Měla sestru Albinu Dlabačovou . Vzdělání nabyla v Praze na německé, pak na české Vyšší dívčí škole. Dále se učila zpěvu a hře na klavír ve škole Františka Pivody. Spřátelila se s Marií Červinkovou, dcerou F. L. Riegera a obě vstoupily do Amerického klubu dam. 23. srpna roku 1875 se provdala za múzicky nadaného a bohatého měšťana Josefa Lauermanna , který se po sňatku začal projevovat jako agresivní psychopat. Po osmi letech od něj i s dcerou Olgou utekla, roku 1888 se rozvedli a exmanžel byl umístěn v psychiatrické léčebně. Když se vrátila z tříletého pobytu v Itálii, Francii a Švýcarsku, kde se zotavovala z plicní choroby a duševních útrap, otevřela roku 1880 ve svém domě na Jungmannově náměstí 3 z popudu Františka Ladislava Riegra literární salón. Hostila tam postupně tři generace osobností, mezi prvými historika Antona Gindelyho, který ji přesvědčil, aby sama psala. Rádci jí byli např. Eliška Krásnohorská, Julius Zeyer nebo Otakar Theer. Začala překládat stati z němčiny a francouzštiny a psát vlastní básně, povídky, pak i romány. Padesát let pořádala pro své přátele z okruhu spisovatelů, hudebníků i vědců společnost, nejčastěji čajové literární besedy, kde se probíraly všechny novinky té doby. Určitý čas v jejím domě bydlela také Eliška Krásnohorská. V létě se společnost scházela v Horní Liboci ve vile Julia Zeyera, od něhož dům v jeho hmotné nouzi odkoupila, nechala ho tam bydlet a přátelila se s ním až do jeho smrti. Na svou dobu byla velmi emancipovaná žena. V Liboci v téměř 80 letech zemřela. Její rohová hrobka s mramoro...

Více od autora