Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Edvard Beneš
Úvahy o slovanství

Edvard Beneš
Úvahy o slovanství : hlavní problémy slovanské politiky

1947 | Nakladatelství Čin

Kapitoly:
1. Několik slov úvodem; 2. Historický podklad, počátky a vývoj slovanského společenství; 3. Humanitní filosofie XVIII. století, idea národní a slovanství. Jan Kollár; 4. Pangermanism, austroslavism a slovanský sjezd v Praze roku 1848; 5. Ruské slavjanofilství a moderní slavism; 6. Panslavism, jeho vývoj a… smysl. Panslavism a pangermanism. Panrusism; 7. Novoslovanství; 8. Slovanské problémy v první a v druhé světové válce; 9. Slovanství budoucnosti; 10. Závěr
Hlavní problémy slovanské politiky
Vzpomínáte ještě na urputné boje proti zahraničnímu ministrovi dru Edvardu Benešovi, v nichž se mu vytýkalo, že nedělá správnou slovanskou politiku?
V knize Úvahy o slovanství, která vyšla za druhé světové války v Londýně, skládá president dr Edvard Beneš účty ze své dosavadní slovanské činnosti a stanoví směrnice pro novou slovanskou politiku, která se po válce stává naším programem. Problémy slovanské politiky jsou dosud velice delikátní a k jejich řešení musíme přistupovat s rozvahou, byť srdce nadšením překypovalo. Druhá světová válka změnila dokonale mapu Evropy a posunula slovanské otázky národní i státní tak do popředí světového politického dění a uvažování, že každý z nás, a také každý příslušník jiného slovanského národa, uvítá, může-li se poučit o těchto složitých bolestech a nadějích naší doby na pozadí historickém i na pozadí válečné a poválečné mezinárodní politiky.
Slovanská otázka není pro nás otázka vzdálená, s kterou se potkáváme teprve na hranicích republiky. Slovanská otázka, to je naše těžká bolest i naděje domácí, kterou musíme řešit každodenně a trpělivě v soužití Čechů a Slováků. Poměr Čechů a Slováků je slovanská otázka v malém. Na tom, jak ji rozřešíme, ukážeme, jak jsme pochopili nové cesty slovanské politiky.
V mnohém z nás je ještě z první republiky nechuť k těmto otázkám. Vždyť tehdy měli slovanství napsáno na praporech lidé, jimž jsme nedůvěřovali pro jejich ideologii hospodářskou a sociální. Fašism byl válkou poražen a slovanská idea se objevila v daleko větší naléhavosti na praporech vítězných slovanských armád. Co znamená slovanství na praporech komunistů? Jaký má obsah a cíl? I to jsou otázky, na které dostaneme nejspolehlivější odpověd v této statečné a upřímné, celou bytostí, rozumem i srdcem napsané knize. Kapitoly:
1. Několik slov úvodem; 2. Historický podklad, počátky a vývoj slovanského společenství; 3. Humanitní filosofie XVIII. století, idea národní a slovanství. Jan Kollár; 4. Pangermanism, au…stroslavism a slovanský sjezd v Praze roku 1848; 5. Ruské slavjanofilství a moderní slavism; 6. Panslavism, jeho vývoj a smysl. Panslavism a pangermanism. Panrusism; 7. Novoslovanství; 8. Slovanské problémy v první a v druhé světové válce; 9. Slovanství budoucnosti; 10. Závěr
Hlavní problémy slovanské politiky
Vzpomínáte ještě na urputné boje proti zahraničnímu ministrovi dru Edvardu Benešovi, v nichž se mu vytýkalo, že nedělá správnou slovanskou politiku?
V knize Úvahy o slovanství, která vyšla za druhé světové války v Londýně, skládá president dr Edvard Beneš účty ze své dosavadní slovanské činnosti a stanoví směrnice pro novou slovanskou politiku, která se po válce stává naším programem. Problémy slovanské politiky jsou dosud velice delikátní a k jejich řešení musíme přistupovat s rozvahou, byť srdce nadšením překypovalo. Druhá světová válka změnila dokonale mapu Evropy a posunula slovanské otázky národní i státní tak do popředí světového politického dění a uvažování, že každý z nás, a také každý příslušník jiného slovanského národa, uvítá, může-li se poučit o těchto složitých bolestech a nadějích naší doby na pozadí historickém i na pozadí válečné a poválečné mezinárodní politiky.
Slovanská otázka není pro nás otázka vzdálená, s kterou se potkáváme teprve na hranicích republiky. Slovanská otázka, to je naše těžká bolest i naděje domácí, kterou musíme řešit každodenně a trpělivě v soužití Čechů a Slováků. Poměr Čechů a Slováků je slovanská otázka v malém. Na tom, jak ji rozřešíme, ukážeme, jak jsme pochopili nové cesty slovanské politiky.
V mnohém z nás je ještě z první republiky nechuť k těmto otázkám. Vždyť tehdy měli slovanství napsáno na praporech lidé, jimž jsme nedůvěřovali pro jejich ideologii hospodářskou a sociální. Fašism byl válkou poražen a slovanská idea se objevila v daleko větší naléhavosti na praporech vítězných slovanských armád. Co znamená slovanství na praporech komunistů? Jaký má obsah a cíl? I to jsou otázky, na které dostaneme nejspolehlivější odpověd v této statečné a upřímné, celou bytostí, rozumem i srdcem napsané knize.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

mírně zašpiněná obálka

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý převazba, vevázaná obálka, ochranný obal	Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Velmi dobrý převazba, vevázaná obálka, ochranný obal	Skladem pro e-shop	169 Kč
Stav Velmi dobrý mírně zašpiněná obálka	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	366
Jazyk:	česky
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 6. 2024 12:28
Číslo položky:	883271

O autorovi

Edvard Beneš

Edvard Beneš byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp. v letech 1935–1938 a 1945–1948. V období tzv. Druhé republiky a následné německé okupace do května 1945 žil a politicky působil v exilu. Od roku 1940 až do osvobození Československa byl mezinárodně uznaným vrcholným představitelem československého odboje, a posléze i exilovým prezidentem republiky. Úřadujícím československým prezidentem byl opět v letech 1945–1948. Po boku Tomáše Garrigue Masaryka byl Beneš jedním z vůdců prvního československého odboje a zakladatelů první Československé republiky. Než se stal prezidentem, působil v letech 1918–1935 jako ministr zahraničí. Jako prezident dvakrát abdikoval, poprvé v roce 1938 pod tlakem situace po uzavření Mnichovské smlouvy, podruhé v roce 1948 v reakci na ovládnutí státu Komunistickou stranou. Edvard Beneš se narodil v Kožlanech na severním Plzeňsku jako nejmladší syn rolníka Matěje Beneše a jeho manželky Anny Petronily , roz. Benešové. Osm dětí se dožilo dospělosti. Jedním z jeho sourozenců byl pozdější politik Vojtěch Beneš. Dalšími sourozenci byli Václav, Regina, Cecílie, Jan, Barbora, Bedřich, Albert a Ladislav. V mládí studoval nejprve na Gymnáziu na Vinohradech v Praze ; bydlel tehdy v domě rodiny Oličovy, spřátelené s jeho přítelkyní a pozdější ženou Hanou Benešovou . Po maturitě studoval dále na Filozofické fakultě pražské Univerzity Karlo-Ferdinandovy. V letech 1901–1904 hrál amatérsky fotbal za mužstvo SK Slavia Praha. Od roku 1904 studoval ve Francii na Sorbonně a Svobodné škole politických nauk , v roce 1907 pak v Berlíně. V Paříži se roku 1906 z...

Více od autora