Knihy
Beletrie
Česká literatura
Ladislav Klíma
Utrpení knížete Sternenhocha

Ladislav Klíma
Utrpení knížete Sternenhocha : groteskní romaneto

1990 | Nakladatelství Paseka

Utrpení knížete Sternenhocha je expresionistický román Ladislava Klímy, vydaný v květnu 1928, měsíc po autorově smrti. Sám Klíma jej označil za „groteskní romaneto“ a z textu je patrné, že jej velmi ovlivnila subjektivně idealistická filozofie George Berkeleyho, stejně jako radikální individualismus Arthura Schopenhaue…ra a zejména Friedricha Nietzscheho. Jde bezesporu o autorovo nejslavnější literární dílo, které zaznamenalo ohlas i v zahraničí. Z větší části jde o fiktivní deník rovněž smyšleného knížete Sternenhocha, jednoho z předních šlechticů německé říše někdy na počátku dvacátého století. Hlavní hrdina, nebo přesněji řečeno antihrdina, v něm líčí vztah s manželkou Helgou, kterou zároveň obdivuje a nenávidí . Při popisu jejich společného života se autor nevyhýbá obscénnosti hraničící až s perverzitou. Helga svého muže všemožně ponižuje, dopustí se i vražd a pěstuje také masochismus a sadismus. Když si o něco později najde milence a naplánuje s ním útěk, je to pro Sternenhocha poslední kapka. Žárlivý kníže se rozhodne učinit manželčiným choutkám přítrž, a to brutálním způsobem. Právě tehdy však pro něj začíná skutečné utrpení… Utrpení knížete Sternenhocha je expresionistický román Ladislava Klímy, vydaný v květnu 1928, měsíc po autorově smrti. Sám Klíma jej označil za „groteskní romaneto“ a z textu je patrné, že jej velmi o…vlivnila subjektivně idealistická filozofie George Berkeleyho, stejně jako radikální individualismus Arthura Schopenhauera a zejména Friedricha Nietzscheho. Jde bezesporu o autorovo nejslavnější literární dílo, které zaznamenalo ohlas i v zahraničí. Z větší části jde o fiktivní deník rovněž smyšleného knížete Sternenhocha, jednoho z předních šlechticů německé říše někdy na počátku dvacátého století. Hlavní hrdina, nebo přesněji řečeno antihrdina, v něm líčí vztah s manželkou Helgou, kterou zároveň obdivuje a nenávidí . Při popisu jejich společného života se autor nevyhýbá obscénnosti hraničící až s perverzitou. Helga svého muže všemožně ponižuje, dopustí se i vražd a pěstuje také masochismus a sadismus. Když si o něco později najde milence a naplánuje s ním útěk, je to pro Sternenhocha poslední kapka. Žárlivý kníže se rozhodne učinit manželčiným choutkám přítrž, a to brutálním způsobem. Právě tehdy však pro něj začíná skutečné utrpení…

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	99 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	89 Kč
Stav Dobrý špinavá obálka	Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	203
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085192012
ISBN:	9788085192018
Ilustrátor:	Karel Nepraš
Vydání:	Vydání 3.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 9. 2025 16:29
Číslo položky:	1400011

O autorovi

Ladislav Klíma

Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...

Více od autora