François Mauriac: Utrpení a štěstí křesťana

François Mauriac, Pavel Švanda
Utrpení a štěstí křesťana

1993 | Nakladatelství Petrov

Romány a novely F. Mauriaca, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1952, jsou u nás dobře známy z řady překladů. Zato soubor tří esejů nazvaný Utrpení a štěstí křesťana vychází v roce 1993 česky poprvé. Přitom jde o dílo z celé jeho tvorby nejkontroverznější, které vyvolalo celou řadu prudkých reakcí.
Jednotli…vé eseje vznikaly na ploše mnoha let a čtenář tak může sledovat, jak se Mauriacův původní názor pomalu proměňoval. Romány a novely F. Mauriaca, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1952, jsou u nás dobře známy z řady překladů. Zato soubor tří esejů nazvaný Utrpení a štěstí křesťana vychází v roce 1993 česky… poprvé. Přitom jde o dílo z celé jeho tvorby nejkontroverznější, které vyvolalo celou řadu prudkých reakcí.
Jednotlivé eseje vznikaly na ploše mnoha let a čtenář tak může sledovat, jak se Mauriacův původní názor pomalu proměňoval.

Stav

Velmi dobrý

ohnuté rohy

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, ohnuté rohy
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	92 s., front
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085247461
ISBN:	9788085247466
Překladatel:	Josef Mlejnek
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	30. 1. 2026 18:2
Číslo položky:	1582435

O autorech

François Mauriac

François Charles Mauriac ) byl francouzský romanopisec, esejista, dramatik, básník a novinář, nositel Nobelovy cenu za literaturu za rok 1952. Je jednou z největších osobností dlouhé řady francouzských katolických spisovatelů. François Mauriac se narodil jako nejmladší z pěti dětí v zámožné bankéřské rodině. V jeho necelých dvou letech mu zemřel otec a od té doby o děti spolu s matkou pečovali prarodiče. Matka byla velmi zbožnou katoličkou a François byl proto v sedmi letech poslán do školy Mariánského řádu Collège de Grand-Lebrun na předměstí Bordeaux. V Bordeaux pokračoval i v univerzitních studiích, které zakončil v roce 1905. V roce 1906) pak Mauriac odešel do Paříže, kde se připravoval na přijímací zkoušky na École Nationale des Chartes, kam byl přijat v roce 1908. Příliš dlouho se však na této škole nezdržel – po několika měsících jí opustil na základě pevného rozhodnutí zasvětit svůj život literatuře. Své první dílo, básnickou sbírku Les mains jointes vydal hned v následujícím roce , další sbírku básní Adieu à l'adolescence pak v roce 1911. Poté se zaměřil spíše na prózu, v roce 1913 vydal svůj románový debut L’Enfant chargé de chaînes a postupně si osvojil svůj typický velmi poetický a sugestivní styl psaní. Jeho rané práce patří současně do období jeho osobní mladistvé spirituální krize, kdy trpí pocitem, že křesťanské duchovní zaměření člověka je potlačujícím faktorem přirozených lidských potřeb. Téma boje mezi city a rozumem, resp. touhou a odpovědností uvnitř člověka se tak stává ústřední problematikou Mauriacových děl i do budoucnosti, ovšem již v mnohem hlubším rozměru. Po skončení první světové války, během které sloužil na Balkáně jako příslušník Červeného kříže, vydal Mauriac v roce 1922 sbůj další román Le baiser au lépreux , který byl jeho prvních výrazným úspěchem. Další Mauriacovy práce byly...

Více od autora

Pavel Švanda

Spisovatel Pavel Švanda, básník, prozaik a esejista, se narodil 6. června 1936 ve Znojmě. Od roku 1938 žije v Brně. V roce 1958 nebyla přijata jeho diplomová práce, a tak ukončil studium dějin umění na Filosofické fakultě brněnské university bez diplomu. V 60. letech pravidelně publikoval filmové recenze v deníku Rovnost a působil jako redaktor v časopisech Tvář a Host do domu. Po roce 1969 ztratil možnost oficiálního publikování. Během normalizace vystřídal řadu dělnických zaměstnání. Po roce 1989 opět působil jako redaktor. Od roku 1990 vyučuje v Brně na Divadelní fakultě JAMU. Přispívá do rozličných periodik . Za své literární dílo i pevný občanský postoj obdržel Cenu města Brna.

Více od autora