Vladislav Vančura
Útěk do Budína

1932 | Nakladatelství Melantrich

Námětem je tragická láska Slováka a české ženy, což dává Vančurovi možnost konfrontovat povahu obou národů. Námětem je tragická láska Slováka a české ženy, což dává Vančurovi možnost konfrontovat povahu obou národů.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Obálka potrhaná, kniha samotná v dobrém stavu	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 19 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	226
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Spisy Vladislava Vančury, 26. svazek ed. 26. svazek ed. Úroda
Vydání:	4. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 5. 2024 9:12
Číslo položky:	848465

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora