Vladislav Vančura
Útěk do Budína

1963 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román o tragickém osudu vztahu Češky a Slováka, psaný výjimečně obyčejným jazykem.

Román o milostném příběhu pražské studentky Jany je přesvědčivým obrazem měšťácké společnosti 20. let. Jana, dcera z měšťácké rodiny, se zamiluje do Tomáše, syna slovenského statkáře a uteče s ním. Provdá se a žije na statku svého… tchána. Rodina se dostává do finančních potíží, musí opustit statek a zároveň se Tomáš své ženě odcizuje a je jí nevěrný. Jana se vrací do Prahy a ke studiu. Prostřednictvím svých příbuzných obstará zaměstnání pro Tomáše, ale ten se nedokáže vyrovnat s novými podmínkami. Dochází k rozchodu a Tomáš končí sebevraždou. Román o tragickém osudu vztahu Češky a Slováka, psaný výjimečně obyčejným jazykem.

Román o milostném příběhu pražské studentky Jany je přesvědčivým obrazem měšťácké společnosti 20. let. Jana, d…cera z měšťácké rodiny, se zamiluje do Tomáše, syna slovenského statkáře a uteče s ním. Provdá se a žije na statku svého tchána. Rodina se dostává do finančních potíží, musí opustit statek a zároveň se Tomáš své ženě odcizuje a je jí nevěrný. Jana se vrací do Prahy a ke studiu. Prostřednictvím svých příbuzných obstará zaměstnání pro Tomáše, ale ten se nedokáže vyrovnat s novými podmínkami. Dochází k rozchodu a Tomáš končí sebevraždou.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Zdenek Seydl
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	143, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	Klíč, 28. svazek ed. 28. svazek ed. Klíč : knihovna lidové četby
Vydání:	8. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 7. 2022 12:59
Číslo položky:	365671

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora