Vladislav Vančura
Útěk do Budína

1949 | Nakladatelství Družstevní práce

Román o milostném příběhu pražské studentky Jany je přesvědčivým obrazem měšťácké společnosti 20. let. Román o milostném příběhu pražské studentky Jany je přesvědčivým obrazem měšťácké společnosti 20. let.

Vyberte kus s kódem LETO26: 20 Kč

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026	LETO26: 20 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026
Stav Dobrý bez obálky, špinavá ořízka	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	261
Jazyk:	česky
Edice:	Kmeň, 9. svazek ed. 9. svazek ed. Dílo Vladislava Vančury
Vydání:	6
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 2. 2023 11:30
Číslo položky:	494737

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora