Emanuel Rádl
Útěcha z filosofie

1946 | Nakladatelství Čin

Málokterá kniha vzbudila u nás takový ohlas, jako tato neveliká knížka. A právem! Neboť v dějinách světové literatury filosofické nenajdeme knihu podobnou. Je jedinečná obsahem i rozsahem problematiky a sotva kdy byla v moderní době napsána filosofická zpověď tak poeticky, s takovým dosahem. Nemůžeme být nepozorní k té…to skutečnosti už také proto, že opět jednou promlouvá k nám a k světu filosof rodnou řečí své země, aby nám pomohl najít cestu z labyrintu světa do ráje srdce. Každý v ní najdeme kus sebe, kus svého revolucionářství i konservativismu, bojovnosti i apoštolství, ať už jsme křesťané či bezvěrci, stoupenci vědy či filosofové.

Nemoc vyřadila profesora Rádla na dlouhá léta z činnosti a odloučila ho také od styku s přáteli. Ve svém mládí se za filosofii, jak se upřímně vyznává, styděl, v době nemoci byla jeho jedinou utěšitelkou. Rozmlouval v tichu svého pokoje s největšími představiteli filosofického myšlení a před smrtí měl tolik síly, aby výsledky těchto rozmluv zachytil v několika kapitolách a zanechal nám je jako svůj filosofický odkaz. Tak vznikla tato poetická a zároveň bojovná a revoluční knížka, která bude jistě novým mezníkem v našem filosofickém, a nejen filosofickém, myšlení, ačkoliv se drží velikého vzoru, který nepřišel zákon zrušit, nýbrž jej naplnit. Filosofie není mrtvá, má slavnou historii a slavné chvíle rozkvětu ji ještě očekávají. Rádlova Útěcha z filosofie je velikým příslibem nového, osvobozeného rozvoje filosofie. Málokterá kniha vzbudila u nás takový ohlas, jako tato neveliká knížka. A právem! Neboť v dějinách světové literatury filosofické nenajdeme knihu podobnou. Je jedinečná obsahem i rozsahem problematiky… a sotva kdy byla v moderní době napsána filosofická zpověď tak poeticky, s takovým dosahem. Nemůžeme být nepozorní k této skutečnosti už také proto, že opět jednou promlouvá k nám a k světu filosof rodnou řečí své země, aby nám pomohl najít cestu z labyrintu světa do ráje srdce. Každý v ní najdeme kus sebe, kus svého revolucionářství i konservativismu, bojovnosti i apoštolství, ať už jsme křesťané či bezvěrci, stoupenci vědy či filosofové.

Nemoc vyřadila profesora Rádla na dlouhá léta z činnosti a odloučila ho také od styku s přáteli. Ve svém mládí se za filosofii, jak se upřímně vyznává, styděl, v době nemoci byla jeho jedinou utěšitelkou. Rozmlouval v tichu svého pokoje s největšími představiteli filosofického myšlení a před smrtí měl tolik síly, aby výsledky těchto rozmluv zachytil v několika kapitolách a zanechal nám je jako svůj filosofický odkaz. Tak vznikla tato poetická a zároveň bojovná a revoluční knížka, která bude jistě novým mezníkem v našem filosofickém, a nejen filosofickém, myšlení, ačkoliv se drží velikého vzoru, který nepřišel zákon zrušit, nýbrž jej naplnit. Filosofie není mrtvá, má slavnou historii a slavné chvíle rozkvětu ji ještě očekávají. Rádlova Útěcha z filosofie je velikým příslibem nového, osvobozeného rozvoje filosofie.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

potrhaná obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka
Vazba:	volná brož s obálkou
Počet stran:	108
Jazyk:	česky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Živá věda : knihovna spisů naučných, pamětí a životopisů, Živá věda. Kniha 2, Svět člověka, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Živá věda, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Živá věda. Ř. Svět člověka, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Řada Svět člověka
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 12. 2025 15:8
Číslo položky:	1493299

O autorovi

Emanuel Rádl

Emanuel Rádl byl významný český biolog a polemicky originální vitalistický filosof, angažovaný zastánce Masarykova kritického realismu a odpůrce pozitivismu. Narodil se v početné rodině malého obchodníka, navštěvoval gymnázium v Benešově a v Domažlicích a na matčino přání vstoupil do noviciátu v augustiniánském řádu, kde ale pobyl jen dva roky . Brzy jej však opustil s tím, že poněkud zanevřel na katolickou církev, později přestoupil k protestantismu a stal se jedním z jeho čelných teoretiků. Na Karlově univerzitě studoval biologii a zde také roku 1898 promoval. Pracoval pak jako asistent Ústavu zoologie Filosofické fakulty UK, byl středoškolským profesorem v Plzni, v Pardubicích a od roku 1902 v Praze na gymnáziu v Ječné . Roku 1904 se stal docentem zoologie a dějin biologických věd, od roku 1919 řádným profesorem přírodní filosofie. V roce 1922 podnikl cestu kolem světa a z těchto dojmů vznikla kniha Západ a Východ. Roku 1934 předsedal 8. mezinárodnímu filosofickému kongresu v Praze, ale už roku 1935 ho těžká nemoc prakticky vyřadila z veřejného života. Zemřel v úplné domácí izolaci a pod tlakem válečné situace, jíž se statečně vzepřel v Útěše z filosofie. V první fázi svého života se zabýval celou řadou přírodovědných oborů, od mineralogie až po etologii, zejména vývojem nervové soustavy a zraku. Jeho práce o fototropismu zakládají vědeckou etologii u nás. Mezinárodně jej proslavily jeho Dějiny biologických teorií, ovlivněné Hansem Drieschem, které vyšly původně německy , dále anglicky a španělsky ; úplné české vydání vyšlo až roku 2006. Už počátkem 20. století se však jeho zájem začal obracet k filosofii, k veřejným záležitostem a k náboženství. Za první světové války přestoupil k protestantismu a pod vlivem Masaryka se začal věnovat veřejným otázkám. Svými radikálními názory na vědeckou poctivost, ...

Více od autora