Georgij Valentinovič Plechanov
Umění a literatura : výbor z díla

1956 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Svazek podává výběr z estetického a literárně kritického odkazu význačného průkopníka marxistické estetiky G.V. Plechanova. Stati jsou v češtině vydávány z převážné části poprvé. Napsány byly na sklonku 19. století a v letech před první světovou válkou. Jejich předmětem jsou jednak všeobecné otázky umění, jednak kritic…ký rozbor díla a názorů význačných spisovatelů a myslitelů . Svazek podává výběr z estetického a literárně kritického odkazu význačného průkopníka marxistické estetiky G.V. Plechanova. Stati jsou v češtině vydávány z převážné části poprvé. Napsány byly na sklon…ku 19. století a v letech před první světovou válkou. Jejich předmětem jsou jednak všeobecné otázky umění, jednak kritický rozbor díla a názorů význačných spisovatelů a myslitelů .

Stav

Velmi dobrý

natrhnutá obálka, razítko z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, natrhnutá obálka, razítka z knihovny
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	620
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Procházka
Edice:	V Redakci krásné literatury, Krásná literatura
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 11. 2020 14:21
Číslo položky:	126813

O autorovi

Georgij Valentinovič Plechanov

Georgij Valentinovič Plechanov byl ruský politik, marxistický filozof a menševik. Georgij Plechanov se narodil ve šlechtické rodině vysloužilého kapitána Valentina Petroviče Plechanova. V roce 1876 vstoupil do organizace Zemlja i volja. Účastnil se demonstrace v Kazani v roce 1876, za což byl odsouzen na čtyři roky vězení. Roku 1880 roku se Plechanov odstěhoval z Ruska do Švýcarska, kde se plně věnoval studiu. V roce 1882 roce přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzských materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a poprvé zformuloval Marxovy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. Plechanov především tvrdil, že podle klasické marxistické teorie je dělnictvo v Rusku ještě slabé a jako důsledný ekonomický determinista trval na tom, že přechod k socialismu nemůže přeskočit vybudování průmyslové kapitalistické společnosti. Roku 1883 založil v Ženevě klub "Osvobození práce", k níž postupně přistoupili i Věra Zasuličová, Peter Struve, Vladimír Uljanov . Jeho kniha "O vývoji materialistického názoru na dějiny" mohla vyjít roku 1895 v Rusku a vzbudila pozornost mladých revolucionářů. Podle Lenina "pomohla vychovat celou první generaci ruských marxistů". Na druhém sjezdu RSDDS roku 1903 Plechanov řekl: „Kdyby kvůli úspěchu revoluce bylo třeba dočasně omezit fungování toho nebo onoho demokratického principu, bylo by zločinem se před takovým omezením zastavit“ . Po tomto sjezdu se strana rozdělila na menševiky vedené Martovem, a na bolševiky, v jejichž čele stál Lenin. Ten se poté s Plechanovem, který se stal menševikem, rozešel, i když je zřejmé, že na něho měl velký vliv. Během revoluce roku 1905 se stále nemohl Plechanov vrátit do Ruska. To mohl udělat až roku 1917, kdy se pod dojmem revolučních událostí vrátil po 37 letech z vyhnanství. Plechanov podporova...

Více od autora