Taras Hryhorovyč Ševčenko, Taras Grigorjevič Ševčenko
Umělec

1950 | Nakladatelství Svoboda

Taras Ševčenko patřil lakomému a bezcitnému statkáři, který, když ho kozáček omrzel, dal jej na učení do města k malíři pokojů. Bystrý a zručný Taras zaujal Brjullova, slavného ruského malíře a profesora Akademie, a tensespřátelipostaral o vykoupení nadanébo nevolníka. Statkář chtěl za Tarase 2500 rublů. Brjullov nakre…slil portrét básníka Žukovského a přítelkyně Žukovského zařídila, aby obraz vyhrála carevna. Událost byla kritisovánaaŠevčenko,který bylodsouzen, neznaje zákulisní pletky, cítil své odsouzení jako nejtěžší urážku. Touto autobiog. povídkou chtěl pravdivě vylíčit své osvobození. Jen konec povídky, sebevražda chlapcova, neodpovídá skutečnosti:Ševčenkotukombinuje svůjosud s osudem jednoho ze svých přátel. V "Umělci" setkáváme se s desítkami jmen umělců různých epoch a národů , jež nám prozrazují nejen úctyhodnou píli, s jakou siŠevčenkozapoměrně krátkoudobu všechny tyto vědomosti osvojil, nýbrž i vysokou úroveň jeho poznatků." Taras Ševčenko patřil lakomému a bezcitnému statkáři, který, když ho kozáček omrzel, dal jej na učení do města k malíři pokojů. Bystrý a zručný Taras zaujal Brjullova, slavného ruského malíře a profes…ora Akademie, a tensespřátelipostaral o vykoupení nadanébo nevolníka. Statkář chtěl za Tarase 2500 rublů. Brjullov nakreslil portrét básníka Žukovského a přítelkyně Žukovského zařídila, aby obraz vyhrála carevna. Událost byla kritisovánaaŠevčenko,který bylodsouzen, neznaje zákulisní pletky, cítil své odsouzení jako nejtěžší urážku. Touto autobiog. povídkou chtěl pravdivě vylíčit své osvobození. Jen konec povídky, sebevražda chlapcova, neodpovídá skutečnosti:Ševčenkotukombinuje svůjosud s osudem jednoho ze svých přátel. V "Umělci" setkáváme se s desítkami jmen umělců různých epoch a národů , jež nám prozrazují nejen úctyhodnou píli, s jakou siŠevčenkozapoměrně krátkoudobu všechny tyto vědomosti osvojil, nýbrž i vysokou úroveň jeho poznatků."

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Mírně opotřebená natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	185
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Muzika
Překladatel:	Božena Pašková
Edice:	25. svazek ed. 25. svazek ed. Světová četba
Vydání:	1. autoris. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 4. 2025 16:47
Číslo položky:	1217226

O autorech

Taras Hryhorovyč Ševčenko

Taras Hryhorovyč Ševčenko byl ukrajinský básník, výtvarný umělec, folklorista a etnograf. Vedle Ivana Kotljarevského zakladatel moderní národní ukrajinské literatury, symbol země a ukrajinské kultury. Jeho pomníky stojí v mnoha ukrajinských i světových městech. Za psaní v ukrajinštině a obhajobu ukrajinské nezávislosti byl v roce 1847 uvězněn. Ze 47 let svého života prožil Ševčenko 24 let jako nevolník, 9 let na svobodě, 10 let ve vyhnanství a 4 roky pod policejním dohledem. Ševčenko se narodil ve středoukrajinské vesnici Morynci v rodině sedláka-nevolníka. V devíti letech přišel o matku, v jedenácti o otce; ten ho ještě před smrtí poslal do církevní školy v nedaleké Kirylivce, odkud utekl do sousední Lysjanky. Ševčenko měl malířské nadání, které však kvůli zákazům vrchnosti mohl jen těžko rozvíjet. Nakonec se mu podařilo dostat se do učení malířství ve Vilně a po polském listopadovém povstání v Petrohradě, se zde učil u Ivana Sošenka, který ho představil několika malířům a básníkům, mj. Vasiliji Žukovskému. Díky nim mohl Ševčenko studovat na Petrohradské akademii a roku 1838 získat svobodné postavení, tedy vymanit se z nevolnického stavu. V akademii Ševčenko studoval u Karla Brjullova a zároveň se intenzivně věnoval jednak literatuře, jednak studiu věd. Roku 1840 vydává svou nejznámější sbírku Kobzar. V roce 1843 navštívil rodnou ves a její okolí; do Petrohradu se vrátil rozčarován. Znovu přijel po dvou letech. Roku 1846 vstupuje do tajného Cyrilometodějského bratrstva. Bratrstvo bylo odhaleno roku 1847. Následujících deset let strávil Ševčenko ve vyhnanství, převážně v Orenburgu a v Orské pevnosti. Odtud se jako člen geografické expedice vedené A. I. Butakovem vydává do dnešního Kazachstánu a okolí Aralského jezera. Později byl přemístěn do Novopetrovského opevnění . Během desetiletého období se střídala období...

Více od autora