Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Mapy a atlasy
Klement Urban
Učebnice zeměpisu pro vyšší třídy středních ško...

Klement Urban: Učebnice zeměpisu pro vyšší třídy středních škol

Klement Urban, František Koláček, František Zpěvák
Učebnice zeměpisu pro vyšší třídy středních škol

1947 | Nakladatelství Unie

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	201-[I]
Jazyk:	česky
Vydání:	Dotisk prvního vydání pro školní rok 1947/48 a pro dobu přechodnou
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 11. 2025 12:53
Číslo položky:	1459828

O autorech

František Zpěvák

Spisovatel a překladatel František Zpěvák se narodil v Bohutíně 22. června 1884 v hornické rodině. Horníkem se oproti očekávání nestal - vystudoval příbramské gymnázium. Poté odešel do Prahy na Filozofickou fakultu UK a stal se pedagogem a spisovatelem. Bydlel v Lahovičkách v domě č. p. 71 mezi Zbraslaví a Prahou. Psal odborné jazykové knihy, učebnice zeměpisu, dějepisu a ruštiny a z ruského jazyka překládal. Během války napsal vzpomínkovou knihu na rodný kraj s názvem “Havíři”, kterou ilustroval další zdejší umělec Karel Hojden. Jedná se o jeden z nejlepších literárních počinů, ve kterém je velice podrobně a čtivě zachycen hornický život v Příbrami a okolí. Kdo nečetl, ten nezná dokonale příbramské hornictví... František Zpěvák zemřel 26. listopadu 1952 v Praze a je pochován na hřbitově v rodném Bohutíně.

Více od autora

František Koláček

František Koláček byl matematik, fyzik, profesor na pražské univerzitě a technice v Brně. Narodil se jako jediné dítě Kláře a radnímu města Slavkova Janu Koláčkovi . V devíti letech Fr. Koláček vstoupil na německé gymnázium v Brně, které úspěšně dokončil maturitní zkouškou v roce 1868. Poté rok studoval na pražské univerzitě. Státní zkoušku složil v roce 1872 na univerzitě ve Vídni, na které získal aprobaci učitele matematiky a fyziky pro vyšší gymnázia v jazyce českém i německém. Doktorát z filozofie získal v roce 1877 na pražské univerzitě. Po ročním suplování na německém gymnáziu v Brně, se stal profesorem na Slovanském gymnáziu. V roce 1882 habilitoval na německé technice v Brně. Docentury se vzdal po dvou letech. Během svého působení v Brně byl několikrát navrhován na místo řádným profesorem matematické fyziky na české univerzitě v Praze. Řádným profesorem byl jmenován až po smrti prof. Augusta Seydlera v roce 1891. V roce 1900 se vrátil do Brna jako profesor experimentální fyziky na českou techniku, na které se snažil vybudovat co nejlepší vědecké prostředí. Po dvou letech byl znovu jmenován do Prahy, kde nakonec zůstal. V Brně jej vystřídal Vladimír Novák. Zemřel na srdeční mrtvici. S manželkou Aloisií měl dceru Hermínu a syna Františka, který se v roce 1918 stal profesorem geografie na Masarykově univerzitě v Brně. Zabýval se optikou, termodynamikou, akustikou, hydrodynamikou a teorií elektromagnetického vlnění. Nové poznatky uplatňoval v praxi. Své matematické schopnosti využil ve své práci pojednávající o teorii Lummerově planparalelní desce, ale i v práci o magnetostrikci a jevech s ní souvisejících, v níž se F. Koláčkovi podařilo tento jev obecně vyřešit i v souhlasu s pozorováním. Jeho žák František Záviška, shrnul jeho vědeckou práci takto: ....

Více od autora