Stav: |
Dobrý, flek na ořízce, mírně zkosená, zkosený hřbet, neautorská dedikace
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 545 |
Jazyky: | česky |
Edice: | 38. svazek ed. Národní knihovna 67x |
Vydání: | I. vydání |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 8. listopadu 2023 12:06 |
Číslo položky: | 683060 |
I. Hermann, ačkoliv se ve většině svých prací stal hlasatelem pražské měšťanské idyliky, je v tomto románě ještě kritickým realistou. Jeho tragický příběh učně, kupeckého mládence a posléze samostatného obchodníčka Martina Žemly má v první části mnoho prvků autobiografických - zejména tam, kde s otřásající pravdivostí líčí týrání učedníků. Sotva se nevýbojný Žemla domůže vlastního malého hokynářství, upadne do tenat příživnické vdovy Šustrové. Po svatbě s její dcerou Pavlínou zjistí, že byl ve svých citech podveden a jeho obchod že zatím přišel na mizinu; v zoufalství se otráví. Přes pesimistické vyznění řadí se román do pokrokové linie české literatury, neboť "je psán přímo s posic bezprávného vykořisťovaného pracovníka, je naplněn jeho nenávistí i vzdorem". (K. Krejčí v doslovu.)
Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem