Jiří Šetlík: Typographia: I. + II. + III. díl

Jiří Šetlík, Oldřich Hlavsa, Karel Wick
Typographia: I. + II. + III. díl : Díl 1-3

1976 | Státní nakladatelství technické literatury

Obsažené svazky:

Typographia 1, písmo, ilustrace, kniha 1976 1. díl (351 s., 1. vyd.)
Typographia 2, Fotosazba 1981 2. díl (559 s., 1. vyd.)
Typographia 3 1986 3. díl (511 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

u prvního dílu politá obálka a roh desek, opotřebené obálky, ex libris původního majitele, prasklá vazba u předsádky u třetího dílu

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	11 999 Kč
	Stav Mírně opotřebená u prvního dílu politá obálka a roh desek, opotřebené obálky, ex libris původního majitele, prasklá vazba u předsádky u třetího dílu	Skladem pro e-shop	8 999 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, u prvního dílu politá obálka a roh desek, opotřebené obálky, ex libris původního majitele, prasklá vazba u předsádky u třetího dílu
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	351 + 511 + 559
Jazyk:	česky
Editor:	Karel Wick
Edice:	Písmo - ilustrace - kniha
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 1. 2026 20:46
Číslo položky:	1504774

O autorech

Oldřich Hlavsa

Oldřich Hlavsa byl český akademický malíř. Narodil se jako nejmladší ze šesti dětí v rodině chudého chalupníka v Německé Rybné . Po skončení obecné školy odešel do Žamberka, kde se učil číšníkem. Ve volných chvilkách se věnoval své zálibě, malování. Ve Vídni, kam Hlavsa odešel na vandr, se mu dostalo prvního metodického vedení na speciálním kurzu kreslení. S malými úsporami odešel na Akademii výtvarného umění do Mnichova, kde působil v letech 1910–1913, studia dokončil na Pražské Akademii. Byl žákem profesorů Františka Ženíška a Vojtěcha Hynaise . Po 1. světové válce, kterou prožil v Rusku jako legionář, žil střídavě v Praze, Německé Rybné a Vamberku. Fara v Německé Rybné se stala jeho druhým domovem a farář Jan Selichar jeho druhým otcem a přítelem. Ten jej také při všech studiích finančně podporoval. Náměty ke svým obrazům čerpal Hlavsa především z rodného kraje a patřil do okruhu tzv. rybenské skupiny malířů. Byl výborným portrétistou, avšak v jeho díle převažuje tvorba krajinářská, byl malířem lyrických náladových krajinek Orlického podhůří. Část jeho tvorby je umístěna v místní obrazárně v Síni Oldřicha Hlavsy, která byla otevřena veřejnosti 26. července 1986. Oldřich Hlavsa je pohřben na hřbitově ve Vamberku.

Více od autora

Jiří Šetlík

Jiří Šetlík je český historik a teoretik výtvarného umění, výtvarný kritik, diplomat a vysokoškolský pedagog. Je vnukem Karla Hoffmanna a bratrancem Adrieny Šimotové. Jeho manželkou byla herečka Zuzana Talpová . Pochází z rodiny Ing. Ivana Šetlíka, který po válce zakládal Spojené farmaceutické závody a když roku 1949 odmítl vstoupit do KSČ, byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na dva a půl roku vězení za špionáž. Matka Dagmar Šetlíková byla dcerou proslulého prvního houslisty českého kvarteta Karla Hoffmanna, pracovala v České filharmonii na administrativním místě a díky znalosti mnoha jazyků zajišťovala podporu při pobytu mnoha zahraničním hudebním osobnostem. Jiří Šetlík studoval od roku 1940 na česko-ruském gymnáziu na Pankráci. Za okupace nemohl pokračovat a středoškolská studia ukončil roku 1948 na reálném gymnáziu v Michli. Jako člen Sociálně-demokratické mládeže obdržel po sloučení s KSČ stranickou legitimaci. V letech 1948–1953 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku . Po absolvování vysokoškolského studia sloužil tři roky jako osvětový pracovník u oddílů PTP. V letech 1955–1958 byl aspirantem v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, kde roku 1962 obhájil kandidátskou disertaci. V letech 1967–1968 absolvoval postgraduální studium na Institute of International Education v USA, díky stipendiu, které pro něj zařídil ředitel Guggenheimova muzea Thomas M. Messer. V letech 1949–1952 působil jako externí pracovník v nakladatelství SNKLHU v Praze a v Národní galerii. Od roku 1958 do roku 1964 byl vedoucím sbírky moderního umění Národní galerie v Praze, poté působil jako externí pedagog Na AVU a na Univerzitě 17. listopadu v Praze. V letech 1968–1970 byl ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a založil zde oddělení architektury a fotografie. Počátkem normalizace byl za své postoje během 60. let vyloučen...

Více od autora