František Xaver Jiřík
Týnecká kamenina : vrtbovská a lobkovická továrna v Týnci nad Sázavou

1927 | Nakladatelství Jan Štenc

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

lehce vybledlý hřbet

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

Další varianty

Stav Velmi dobrý lehce vybledlý hřbet	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	~~149 Kč~~ 139 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	~~139 Kč~~ 129 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý, vazba lehce povolená	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	119 Kč
Stav Dobrý lehce natrhnutý hřbet, vazba drží	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	99 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce vybledlý hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	100
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 2. 2026 11:7
Číslo položky:	1637175

O autorovi

František Xaver Jiřík

František Xaver Jiřík byl český historik umění, publicista a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Narodil se v rodině Josefa Jiříka, kováře v Třebejicích a jeho manželky Marie, rozené Houdkové. František X. Jiřík maturoval na gymnasiu v Jindřichově Hradci a před rokem 1889 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Krescense Lišky a Otakara Hostinského. Vystudoval dějiny umění a filozofie dějin umění na pražské Karlo Ferdinandově Univerzitě a estetiku u Otakara Hostinského a získal zde roku 1894 doktorát filozofie. Kromě toho studoval malířství na vídeňské Akademii. Od roku 1897 byl asistentem a od roku 1915 do roku 1933 ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho asistentem byl Josef Pečírka, adjunktem muzea byl Zdeněk Wirth. Krátce rovněž vyučoval dějiny umění jako externista na Uměleckoprůmyslové škole . Publikoval v časopisech Květy, Rozhledy a Umění, v letech 1904-08 redigoval časopis Dílo, 1908-11 byl autorem výtvarné rubriky v Národní Politice. Od roku 1895 se podílel na tvorbě hesel Ottova slovníku naučného. Spolupracoval s JUV a byl aktivním členem Kruhu pro pěstování dějin umění. Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 79 let. Dne 1. října 1894 se na Královských Vinohradech oženil se Zuzanou Hájkovou . Manželé Jiříkovi žili na Královských Vinohradech, měli syna a dceru. Jiříkovo uměleckohistorické bádání je publikováno v řadě časopiseckých článků z let 1895 – 1914. Byl generačním druhem Karla Chytila a Karla Boromejského Mádla a podobně jako oni se musel vyrovnat s nástupem modernismu. Ve svých studiích o dějinách malířství 19. století se vymezil proti starším teoriím o determinaci rasou, prostředím a dobou a zdůraznil úlohu silného lidského individua pro rozvoj nové epochy umění. Podrobně se zabýval Rubenovou malířskou školou na pražské Akademii, japonskými vlivy na evropské umění nebo malíři Josefem Navrátilem, Josefem Mánesem, Karl...

Více od autora