Jindřich Vodák
Tváře českých herců : od Josefa Jiřího Kolára k Vlastovi Burianovi

1967 | Nakladatelství Orbis

V knize jsou shrnuty Vodákovy novinářské články a referáty, ve kterých výstižnou zkratkou zachytil celou galerii portrétů nejvýznačnějších hereckých osobností našeho divadla tak, jak je viděl žít, tvořit i umírat během svéhotéměř padesátiletého kritického působení. K 52 portrétům, které tvoří jádro knihy, jsou připojen…y některé delší a souhrnnější studie a úvahy o herecké tvorbě, povaze naší divadelní komiky, herci a socialismu a přehledná stať ostavu poválečného herectví. V knize jsou shrnuty Vodákovy novinářské články a referáty, ve kterých výstižnou zkratkou zachytil celou galerii portrétů nejvýznačnějších hereckých osobností našeho divadla tak, jak je viděl žít, tvo…řit i umírat během svéhotéměř padesátiletého kritického působení. K 52 portrétům, které tvoří jádro knihy, jsou připojeny některé delší a souhrnnější studie a úvahy o herecké tvorbě, povaze naší divadelní komiky, herci a socialismu a přehledná stať ostavu poválečného herectví.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	260 , 36 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Proměny. Velká řada
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 11. 2024 13:44
Číslo položky:	1064482

O autorovi

Jindřich Vodák

Jindřich Vodák , literární a divadelní kritik, překladatel, středoškolský učitel, ministerský úředník. Po maturitě na Prvním českém reálném gymnáziu ve Spálené ulici v Praze pokračoval studiem romanistiky, germanistiky a bohemistiky na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po sedmi semestrech však studia zanechal. Nejprve v letech 1891-1894 působil v redakci Ottova slovníku naučného, kde psal a posléze též redigoval literárněvědná hesla, zejména z frankofonní oblasti. Od roku 1894 vyučoval francouzštinu a němčinu na středních školách v Kutné Hoře, Hradci Králové, Lounech . Po sňatku s Antonínou Vodákovou, roz. Dobšovou , se v srpnu 1899 vrátil do Prahy. Vedle své učitelské profese na žižkovské reálce se od ledna 1899 doživotně věnoval soustavné žurnalistické činnosti. Po vzniku ČSR byl povolán na Ministerstvo školství a národní osvěty, kde byl odborovým a později ministerským radou pro oblast divadla a literatury. I po odchodu do penze působil nadále jako ministerský referent a odborný poradce. V roce 1929 obdržel čestný doktorát filozofie Komenského univerzity v Bratislavě. Byl činný jako literární a divadelní kritik v Literárních listech, Nivě, Rozhledech. Od roku 1898 v dalších periodikách: Čas, Lidové noviny, Rozvoj, později kulturním referentem Českého slova. V roce 1908 spolu s Josefem Svatoplukem Macharem redigoval literární časopis Novina, v letech 1920–1922 redigoval týdeník Jeviště. Všude uveřejňoval obsažné a břitké kritiky, někdy pod zkratkou v. d. Přeložil do češtiny několik románů francouzských autorů. Po jeho úmrtí manželka Antonína uspořádala žurnalistickou pozůstalost, pod editorským vedením Josefa Trägera a Alberta Pražáka vyšlo v letech 1941-1953 pět svazků Vodáko...

Více od autora