Zdeněk Kalista
Tvář baroka : poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí

2005 | Nakladatelství Garamond

Již slepý autor psal s obdivuhodnou pílí tyto své rozpravy s pomocí přátel a spolupracovníků. Jde o práci naprosto ojedinělou, psanou velice emotivně - při zachování stylu vědecké práce - i jako vyznání. Autor se snaží tlumočit čtenáři své pojetí baroka - jako epochy, která touží postihnout za viditelným světem "druhý …svět", podle jeho slov "svět duchový". Dokazuje to na přístupu k tomuto světu u mnoha rozličných osobností barokní doby - Terezie z Avily, Rembrandta, Ignáce z Loyoly, ale i Adama Michny z Otradovic a kupodivu i J.A. Komenského. Ideu doby barokní pozorně sleduje i v malířství, sochařství a architektuře. Zabývá se srovnáním baroka s předchozími styly - gotikou a renesancí nejen v idejích, ale i v pojetí hrdiny - za barokního "hrdinu" pokládá Cervantesova Dona Quijota. Probírá církevní řády, které nejvíce baroko ovlivnily - Bosé Karmelitány a Tovaryšstvo Ježíšovo. Jim, ale i katolické inkvizici přisuzuje úsilí nastolit proti chaosu řád a zákon, což - pro nás paradoxně - vidí i u Komenského a Galilea. Zajímavá jsou Kalistova srovnávání - srovnává epochu baroka a osvícenství, zabývá se barokním pojetím kauzality, ale i srovnáním středověkého a barokního humoru . Velice zajímavá je i myšlenka určitého souznění baroka a judaismu. Protireformaci chápe jako výraz baroka, jeho základních tendencí a principů. Autor hledá stopy baroka i v době tzv. moderní - za barokního básníka pokládá i K.H. Máchu a Františka Halase; vzorem cesty moderního člověka k Bohu mu je Jan Zahradníček. Autor končí charakteristikou baroka jako polarizací mezi hmotným světem a duchovnem. Již slepý autor psal s obdivuhodnou pílí tyto své rozpravy s pomocí přátel a spolupracovníků. Jde o práci naprosto ojedinělou, psanou velice emotivně - při zachování stylu vědecké práce - i jako vyzná…ní. Autor se snaží tlumočit čtenáři své pojetí baroka - jako epochy, která touží postihnout za viditelným světem "druhý svět", podle jeho slov "svět duchový". Dokazuje to na přístupu k tomuto světu u mnoha rozličných osobností barokní doby - Terezie z Avily, Rembrandta, Ignáce z Loyoly, ale i Adama Michny z Otradovic a kupodivu i J.A. Komenského. Ideu doby barokní pozorně sleduje i v malířství, sochařství a architektuře. Zabývá se srovnáním baroka s předchozími styly - gotikou a renesancí nejen v idejích, ale i v pojetí hrdiny - za barokního "hrdinu" pokládá Cervantesova Dona Quijota. Probírá církevní řády, které nejvíce baroko ovlivnily - Bosé Karmelitány a Tovaryšstvo Ježíšovo. Jim, ale i katolické inkvizici přisuzuje úsilí nastolit proti chaosu řád a zákon, což - pro nás paradoxně - vidí i u Komenského a Galilea. Zajímavá jsou Kalistova srovnávání - srovnává epochu baroka a osvícenství, zabývá se barokním pojetím kauzality, ale i srovnáním středověkého a barokního humoru . Velice zajímavá je i myšlenka určitého souznění baroka a judaismu. Protireformaci chápe jako výraz baroka, jeho základních tendencí a principů. Autor hledá stopy baroka i v době tzv. moderní - za barokního básníka pokládá i K.H. Máchu a Františka Halase; vzorem cesty moderního člověka k Bohu mu je Jan Zahradníček. Autor končí charakteristikou baroka jako polarizací mezi hmotným světem a duchovnem.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	196
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086379906
ISBN:	9788086379906
Vydání:	Vyd. 2., (Včetně exilových vyd. 4.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 9. 2023 13:58
Číslo položky:	642238

O autorovi

Zdeněk Kalista

Zdeněk Kalista byl český katolický historik, básník, literární kritik, editor a překladatel. Zdeněk Kalista se narodil v rodině učitele. V roce 1919 maturoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Dále vystudoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy historii, dějiny výtvarných umění a klasickou archeologii, byl žákem Josefa Pekaře, Jaroslava Bidla a Hynka Vysockého. Pod Pekařovým vedením napsal dizertační práci o Humprechtu Černínovi z Chudenic. Obhájil ji roku 1923. V roce 1924 byl promován doktorem filozofie. V témže roce začal pracovat jako asistent Historického semináře. V letech 1921–1923 byl místopředsedou Literární skupiny, od roku 1928 členem výboru Kruhu českých spisovatelů. Svá díla zpočátku podepisoval též jako Z. V. Kalista. Roku 1931 se na filozofické fakultě UK habilitoval prací Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic, docentem byl jmenován roku 1932. Jmenování profesorem se připravovalo od roku 1938, ale kvůli uzavření českých vysokých škol k němu nedošlo. Na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze tedy souvisle působil v letech 1924–1939 a 1945–1948. Po roce 1948 musel pro své pravicové názory a katolické smýšlení z univerzity odejít. Stal se jednou z obětí politických procesů – v roce 1951 byl zatčen a 4. července 1952 v tzv. procesu se Zelenou internacionálou proti katolické inteligenci odsouzen k trestu odnětí svobody na 15 let. V roce 1960 byl propuštěn a odešel do penze. V roce 1966 rehabilitován. V tomto období psal lektorské posudky pro různá nakladatelství a věnoval se překladatelské práci. V letech 1968–1969 přednášel jako mimořádný profesor na Univerzitě Karlově. Publikoval v řadě českých i zahraničních literárních a historických periodik . Jako autor hesel se podílel i na Masarykově slovník...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…