Ludvík Souček
Tušení stínu : Hledání ztracených civilizací

1980 | Nakladatelství Československý spisovatel

Nové a poprvé i bohatě ilustrované vydání Součkova Tušení stínu vychází symbolických třiatřicet let od doby, kdy poprvé prošlo rotačkou a tím i „ponejprv spatřilo světlo světa“. Tehdy již známého a nesporně výjimečného českého spisovatele, doktora Ludvíka Součka, fascinující Tušení definitivně proslavilo. Českou čtená…řskou obec zasáhlo jako blesk – ač nikdo nebyl schopen tohle čtivé dílko s velkým „D“ zařadit do obecných „škatulek“: jedná se o literaturu faktu, důmyslně podanou fikci či snad přece jen vědecké pojednání, přesto úryvek Tušení kdosi zařadil i do tehdejší „povinné četby“ základních škol, což okamžitě vyvolalo řadu nesouhlasných „dobových“ polemik… což je ale ta nejlepší vizitka! Autor s geniální pamětí a neobyčejnou schopností plošně propojovat poznané zde řadí obecné vědecké, ale i „nevědecké“ poznatky, spolu se svými originálními myšlenkami , a to zcela osobitým způsobem: aby čtenáři ukázal na „bílá místa“ v poznání lidstva, tedy na oblasti, kde „…tušíme stín“. Přitom jde o čtivé podání, protkané svérázným humorem na patřičných místech. Tisícům zanícených „součkologů“ však netřeba těchto řádků… Kniha vychází v původní – nezkrácené – verzi. A mimochodem: po přečtení Tušení stínu „…už nikdy nebudeme jako ostatní havrani“ – s odkazem na Součkův „Úvod“ s citací ze slavného „Jitra kouzelníků“ pánů Pauwelse a Bergiera. Nové a poprvé i bohatě ilustrované vydání Součkova Tušení stínu vychází symbolických třiatřicet let od doby, kdy poprvé prošlo rotačkou a tím i „ponejprv spatřilo světlo světa“. Tehdy již známého a n…esporně výjimečného českého spisovatele, doktora Ludvíka Součka, fascinující Tušení definitivně proslavilo. Českou čtenářskou obec zasáhlo jako blesk – ač nikdo nebyl schopen tohle čtivé dílko s velkým „D“ zařadit do obecných „škatulek“: jedná se o literaturu faktu, důmyslně podanou fikci či snad přece jen vědecké pojednání, přesto úryvek Tušení kdosi zařadil i do tehdejší „povinné četby“ základních škol, což okamžitě vyvolalo řadu nesouhlasných „dobových“ polemik… což je ale ta nejlepší vizitka! Autor s geniální pamětí a neobyčejnou schopností plošně propojovat poznané zde řadí obecné vědecké, ale i „nevědecké“ poznatky, spolu se svými originálními myšlenkami , a to zcela osobitým způsobem: aby čtenáři ukázal na „bílá místa“ v poznání lidstva, tedy na oblasti, kde „…tušíme stín“. Přitom jde o čtivé podání, protkané svérázným humorem na patřičných místech. Tisícům zanícených „součkologů“ však netřeba těchto řádků… Kniha vychází v původní – nezkrácené – verzi. A mimochodem: po přečtení Tušení stínu „…už nikdy nebudeme jako ostatní havrani“ – s odkazem na Součkův „Úvod“ s citací ze slavného „Jitra kouzelníků“ pánů Pauwelse a Bergiera.

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	274 s., obr., fot
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Ludvík Souček

MUDr. Ludvík Souček byl český spisovatel science fiction, zejména pro mládež a literatury faktu, v níž popularizoval tzv. záhadologické teorie. Rovněž přeložil Vzpomínky na budoucnost Ericha von Dänikena. V Praze Bubenči studoval na tamním gymnáziu. V roce 1944 byl totálně nasazen v Praze - Libni, v podniku ČKD. Střední školu dokončil maturitou až v roce 1945. Po studiích na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval tři roky jako asistent na II. stomatologické klinice v týmu profesora Neuwirta. Později vstoupil do Československé lidové armády a necelý jeden rok strávil v Severní Koreji jako vojenský lékař. V letech 1955–1964 pracoval jako zubař v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. V letech 1964–1968 byl zaměstnancem Ministerstva národní obrany, v roce 1968 krátce na ÚV KSČ. Od roku 1969 pracoval v armádní redakci Československé televize, kde byl autorem šestidílného seriálu Od zmizelého diplomata k jiným vesmírům . V letech 1971–1976 pracoval v oddělení populárně naučné literatury nakladatelství Albatros. Od roku 1945 až do své smrti byl členem Komunistické strany Československa. Ludvík Souček byl člověkem mnoha zájmů, ohromoval své okolí širokým a hlubokým záběrem vědomostí, jež tvořily podklad pro mnohé jeho odborné a populárně naučné spisy a které dokázal zužitkovat v podobě mnoha zajímavostí ve svých beletristických knihách. Blízcí na něj vzpomínají jako na extroverta a skvělého baviče, který se ve společnosti přátel se sklenkou vína a kytarou dokázal stát středem zábavy. Nezřídka však také propadal depresím, stával se panovačným, často se opíjel, zanedbával svoji práci zubaře; často ani nedorazil do ordinace, a to přestože do své literární práce vždy dával mnoho energie. Trpěl vysokou nadváhou, cukrovkou, nadmíru pil alkohol, pohyb a fyzickou zátěž omezoval na minimum. Kvůli zaměstnání a politické situaci na něj působilo mnoho...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…