František Neužil
Trýzeň slávy

1972 | Nakladatelství Blok

V tomto historickém románu obrátil František Neužil pozornost k jednomu z nejzávažnějších údobí českého státu - ke konci dvanáctého a prvé polovině třináctého století. V té době, kdy bylo české království na pokraji záhuby, zaviněné vnitřními i zahraničními sváry, se diplomaticky ujímá vlády Přemysl Otakar I., s nezměr…ným úsilím konsolidovat poměry ve státě a vydobýt národu čestné místo v Evropě.
Přibližně půl století trvalo panování Přemysla Otakara a bezmála stejnou dobu mu stála po boku ctižádostivá manželka Konstancie Uherská, která je hlavní hrdinkou tohoto dramatického románu. Konstancie však musí tvrdě bojovat o své postavení. Jí, Přemyslu Otakarovi i osudu českého státu zůstává stálá hrozba v zapuzené, stárnoucí první králově manželce Adlétě, která se nechce vzdát problematického práva na místo první ženy v českém království.
Avšak také Konstancie musela ochutnat trpkost zapuzení, neboť Adléta za pomoci míšeňských bratří, za vrtkavého postoje Lateránu i za nelítostného soupeření římsko-německých vzdorokrálů, rozdmýchává stálé spory, aby získala zpět své postavení. I když se nakonec šťastná tvář přikloní ke Konstancii a k Přemyslu Otakarovi, který z bouřlivého vlnobití mocenských zápasů získává kořist nejcennější - zlatou bulu sicilskou pro zachování svébytnosti českého království, je jejich moc a sláva spíše trýzní než radostí. Královně Konstancii zůstal navíc smutný úděl vdovy.
Román "Trýzeň slávy" je prvním svazkem triptychu o Přemyslovcích a třech královnách, o Konstancii, Kunhutě a o "Královně Elišce Rejčce", jejíž složitou životní cestu již čtenáři poznali ze stejnojmenného románu Františka Neužila. V tomto historickém románu obrátil František Neužil pozornost k jednomu z nejzávažnějších údobí českého státu - ke konci dvanáctého a prvé polovině třináctého století. V té době, kdy bylo české králov…ství na pokraji záhuby, zaviněné vnitřními i zahraničními sváry, se diplomaticky ujímá vlády Přemysl Otakar I., s nezměrným úsilím konsolidovat poměry ve státě a vydobýt národu čestné místo v Evropě.
Přibližně půl století trvalo panování Přemysla Otakara a bezmála stejnou dobu mu stála po boku ctižádostivá manželka Konstancie Uherská, která je hlavní hrdinkou tohoto dramatického románu. Konstancie však musí tvrdě bojovat o své postavení. Jí, Přemyslu Otakarovi i osudu českého státu zůstává stálá hrozba v zapuzené, stárnoucí první králově manželce Adlétě, která se nechce vzdát problematického práva na místo první ženy v českém království.
Avšak také Konstancie musela ochutnat trpkost zapuzení, neboť Adléta za pomoci míšeňských bratří, za vrtkavého postoje Lateránu i za nelítostného soupeření římsko-německých vzdorokrálů, rozdmýchává stálé spory, aby získala zpět své postavení. I když se nakonec šťastná tvář přikloní ke Konstancii a k Přemyslu Otakarovi, který z bouřlivého vlnobití mocenských zápasů získává kořist nejcennější - zlatou bulu sicilskou pro zachování svébytnosti českého království, je jejich moc a sláva spíše trýzní než radostí. Královně Konstancii zůstal navíc smutný úděl vdovy.
Román "Trýzeň slávy" je prvním svazkem triptychu o Přemyslovcích a třech královnách, o Konstancii, Kunhutě a o "Královně Elišce Rejčce", jejíž složitou životní cestu již čtenáři poznali ze stejnojmenného románu Františka Neužila.

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet, natrhnutá obálka, opotřebená obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:

Dobrý, lehce zkosený hřbet, natrhnutá obálka, opotřebená obálka

Vazba:

pevná s obálkou

Počet stran:

449

Jazyk:

česky

Edice:

Ohnivá jeseň, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Historická trilogie česká

Vydání:

Vydání první

Vydáno v:

Brno

Vystaveno:

23. 10. 2024 14:34

Číslo položky:

1036380

O autorovi

František Neužil

František Neužil, známý také pod řadou pseudonymů jako Franta Pozořický nebo Fráňa Jezer, – 22. listopadu 1995 Brno) byl český básník, romanopisec, autor knih pro mládež, učitel, archivář a redaktor. Narodil se v Jezerech u Brna . V Brně navštěvoval učitelský ústav, na kterém maturoval v roce 1926. Později studoval při zaměstnání pedagogickou fakultu brněnské univerzity . Učil v Šumvaldě u Uničova, v Novém Jičíně, Pozořicích, Rybníčku u Uničova a Olomouci. V letech 1937–1939 působil jako redaktor Českého slova v Praze. Od roku 1939 učil ve Středoklukách a Kojeticích u Prahy, v Ústí nad Labem , v Orlovicích u Vyškova a v Želči u Prostějova . Před odchodem do důchodu byl několik let ředitelem okresního archivu ve Vyškově. V roce 1967 odešel do penze. Je pochován na hřbitově v Brně-Řečkovicích. Po básnických začátcích, v nichž jednoduše vyjadřoval dojmy a idylické nálady, se soustředil na vesnickou a historickou prózu. Vyšel z ruralismu, od jehož politického zaměření se však distancoval. Romány, jejichž hrdinové jsou sedláci a venkovští dělníci, situoval do rodného kraje a ladil do chmurné tóniny. V padesátých letech 20. století uvedly Literární noviny o jeho tvorbě, že „...Neužilovo poctivé úsilí o dobrou lidovou tvorbu naráželo na nepřesné vidění společenské situace...“

Více od autora