Mojmír Grygar
Trvání a proměny : (dvanáct kapitol o umění a dějinách)

2006 | Nakladatelství Torst

Prostřednictvím analýzy jednotlivých uměleckých děl dochází k obecným závěrům. Uměleckou činnost nelze redukovat na praktické konání a myšlenkovou aktivitu, neboť umění je v neustálém kontaktu se skutečností a otevírá prostor neskutečného, možného, fantastického. Přitom se podřizuje pravidlům, jež mohou mít přísnou záv…aznost rituálu, ale také spontánnost relaxační hry. Současná doba však umělecké dílo oceňuje především jako zboží, jehož tržní hodnota se stává součástí hodnoty umělecké. Přítomen zůstává i zcela protikladný význam, protože usnadňuje a obohacuje život člověka, rozšiřuje prostor svobody. S okolním světem se umění nestřetává přímo, nýbrž na úrovni společenského a individuálního vědomí, kde se vše ocitá vedle sebe a seskupuje do proměnlivých vazeb i celků. Jeho výrazové prostředky přecházejí z jedné struktury do druhé. Tvořivou sílu člověka nelze tudíž převést na statický soubor vnějších ani vnitřních faktorů. Osobnost coby průsečík daných složek nacházíme v samém centru uměleckých struktur. Člověk jako tvůrce i vnímatel je uměním sám utvářen, proměňován a kultivován... Prostřednictvím analýzy jednotlivých uměleckých děl dochází k obecným závěrům. Uměleckou činnost nelze redukovat na praktické konání a myšlenkovou aktivitu, neboť umění je v neustálém kontaktu se skut…ečností a otevírá prostor neskutečného, možného, fantastického. Přitom se podřizuje pravidlům, jež mohou mít přísnou závaznost rituálu, ale také spontánnost relaxační hry. Současná doba však umělecké dílo oceňuje především jako zboží, jehož tržní hodnota se stává součástí hodnoty umělecké. Přítomen zůstává i zcela protikladný význam, protože usnadňuje a obohacuje život člověka, rozšiřuje prostor svobody. S okolním světem se umění nestřetává přímo, nýbrž na úrovni společenského a individuálního vědomí, kde se vše ocitá vedle sebe a seskupuje do proměnlivých vazeb i celků. Jeho výrazové prostředky přecházejí z jedné struktury do druhé. Tvořivou sílu člověka nelze tudíž převést na statický soubor vnějších ani vnitřních faktorů. Osobnost coby průsečík daných složek nacházíme v samém centru uměleckých struktur. Člověk jako tvůrce i vnímatel je uměním sám utvářen, proměňován a kultivován...

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	412
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072152726
ISBN:	9788072152728
Edice:	Malá řada kritického myšlení
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 8. 2025 15:51
Číslo položky:	1327984

O autorovi

Mojmír Grygar

3. 2. 1928, Babiná Otec byl úředníkem státních drah, bratr Milan Grygar je malířem, syn Jan Grygar hercem Mahenovy činohry v Brně. Druhá žena Mojmíra Grygara Elvíra Olonova je literární historička. Obecnou školu Grygar navštěvoval na Slovensku, maturitu složil na reálném gymnáziu v Olomouci , kde byl žákem Oldřicha Králíka. V letech 1947–1952 studoval literární vědu a estetiku na FF UK u Jana Mukařovského . V letech 1951–1954 byl asistentem Jana Mukařovského v estetickém semináři. Od roku 1954 pracoval v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, nejprve jako aspirant, od roku 1957 jako vědecký asistent, od roku 1961 jako vědecký pracovník a později vedoucí oddělení teorie literatury. V roce 1960 byl na několikaměsíční stáži v SSSR. V letech 1969–1971 působil jako hostující profesor Slovanského semináře univerzity v Amsterdamu a po rozhodnutí zůstat v cizině natrvalo se zde 1971 stal vědeckým pracovníkem, později univerzitním docentem . Založil zde studium bohemistiky jako hlavního oboru , podílel se na organizaci tzv. Českých dnů, s nimiž se pojilo pořádání tematických vědeckých sympozií, věnovaných tvorbě Václava Havla , Jaroslava Haška , Jaroslava Seiferta , Bohumila Hrabala , Jana Amose Komenského aj. Od začátku 70. let je členem Nizozemské literárněvědné společnosti a AILC a od roku 1980 Společnosti pro vědu a umění . Od roku 1991 vyučoval na domácích univerzitách . Mojmír Grygar vstoupil do literárního života na počátku 50. let jako literární kritik. Zaměřoval se především na soudobou domácí literární produkci, do sféry jeho zájmů však spadalo i výtvarné umění. Jedním z klíčových témat jeho tehdejších literárněkritických článků, v...

Více od autora