Vlasta Pittnerová
Trnitou cestou

1932 | Nakladatelství R. Promberger

Šest povídek z českého venkova 19. století vypovídá o štěstí i smutku, o neshodách i usmíření. Povídky vyprávějí nejen o lásce, ale mnohdy i o tvrdosti a nesmlouvavosti rodičů, kteří brání svým dětem, v dobrém úmyslu zabezpečit jim snadnější život, v jejich životních láskách. Osudy se různě zapletou a tak, co se mnohdy… zdálo štěstím se obrátí v neštěstí, jindy zas beznadějná situace najde nečekané vyřešení. Šest povídek z českého venkova 19. století vypovídá o štěstí i smutku, o neshodách i usmíření. Povídky vyprávějí nejen o lásce, ale mnohdy i o tvrdosti a nesmlouvavosti rodičů, kteří brání svým dětem,… v dobrém úmyslu zabezpečit jim snadnější život, v jejich životních láskách. Osudy se různě zapletou a tak, co se mnohdy zdálo štěstím se obrátí v neštěstí, jindy zas beznadějná situace najde nečekané vyřešení.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, fleky na deskách, razítko původního majitele

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, razítko původního majitele
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	243
Jazyk:	česky
Edice:	Pittnerová, Vlasta: Sebrané spisy
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	29. 3. 2022 14:25
Číslo položky:	305810

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora