Knihy
Historie
Evropská historie
Josef Polišenský
Třicetiletá válka a evropské krize 17. století...

Josef Polišenský
Třicetiletá válka a evropské krize 17. století

1970 | Nakladatelství Svoboda

23. května 1618 začalo pražskou defenestrací české stavovské povstání proti Habsburkům. To byl signál k dlouholetému úpornému zápasu, jehož konec se zdál být v nedohlednu. A skutečně, trvalo celých třicet let, než si mohla zpustošená Evropa s úlevou vydechnout. Je proto namístě otázka, proč vlastně všichni ti lidé 17. …století šli do bojů a jaké důsledky jejich počínání vlastně mělo. Tak se také ptá autor, kterého celá jeho dosavadní badatelská činnost právě v této oblasti staví mezi přední znalce ve světě. Dochází přitom k závěru, že k úplnému a dokonalému obrazu života společnosti 17. století má moderní historiografie ještě daleko, i když se cíle nesmí vzdát. Ve své knize se snaží stručně nastínit význam tohoto konfliktu jako důležitého činitele při změně evropské společnosti. K tomu mu slouží i vhodně zvolený postup - střídání mikroanalýzy a makroanalýzy. Prakticky to znamená, že třicetiletou válku sleduje ve třech rovinách: 1. jako problém spíše obecný než evropský, 2. jako problém českých, slovenských a v některých případech středoevropských dějin s důrazem na jižní oblasti střední Evropy, 3. jako problém regionálních a místních dějin, přičemž mikrokosmos drobné, spíš typické než významné oblasti zlínského panství a jeho bezprostředního okolí má posloužit jako laboratorní prostředí pro řešení otázek, které v širším měřítku zatím historiografie řešit nedovede. 23. května 1618 začalo pražskou defenestrací české stavovské povstání proti Habsburkům. To byl signál k dlouholetému úpornému zápasu, jehož konec se zdál být v nedohlednu. A skutečně, trvalo celých tř…icet let, než si mohla zpustošená Evropa s úlevou vydechnout. Je proto namístě otázka, proč vlastně všichni ti lidé 17. století šli do bojů a jaké důsledky jejich počínání vlastně mělo. Tak se také ptá autor, kterého celá jeho dosavadní badatelská činnost právě v této oblasti staví mezi přední znalce ve světě. Dochází přitom k závěru, že k úplnému a dokonalému obrazu života společnosti 17. století má moderní historiografie ještě daleko, i když se cíle nesmí vzdát. Ve své knize se snaží stručně nastínit význam tohoto konfliktu jako důležitého činitele při změně evropské společnosti. K tomu mu slouží i vhodně zvolený postup - střídání mikroanalýzy a makroanalýzy. Prakticky to znamená, že třicetiletou válku sleduje ve třech rovinách: 1. jako problém spíše obecný než evropský, 2. jako problém českých, slovenských a v některých případech středoevropských dějin s důrazem na jižní oblasti střední Evropy, 3. jako problém regionálních a místních dějin, přičemž mikrokosmos drobné, spíš typické než významné oblasti zlínského panství a jeho bezprostředního okolí má posloužit jako laboratorní prostředí pro řešení otázek, které v širším měřítku zatím historiografie řešit nedovede.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus s kódem BF2025: 89 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	99 Kč
Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 79 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	284 , obrazová příloha
Jazyk:	česky
Edice:	Členská knižnice
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2025 14:55
Číslo položky:	1285331

O autorovi

Josef Polišenský

Josef Polišenský byl přední český historik a pedagog, který se specializoval především na novověké dějiny Českých zemí, Evropy a dějiny Latinské Ameriky. Josef Polišenský v letech 1935–1939 vystudoval historii a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Přestože uzavřel studium svou doktorskou prací už v roce 1939, z důvodu uzavření českých vysokých škol mohl být promován až po skončení druhé světové války. Současně se studiem univerzity navštěvoval Státní archivní školu, kterou absolvoval roku 1940. V roce 1947 se habilitoval v oboru obecná historie, 1951 byl jmenován státním docentem, 1957 jmenován profesorem obecných dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v témže roce dosáhl titulu doktora historických věd. V 60. letech 20. století působil krátce jako hostující profesor na Universidad de Chile. V této době pracovně navštívil také Uruguay, Brazílii, Kolumbii, Mexiko a Kubu. Na konci 60. let se stal spoluzakladatelem Střediska Iberoamerických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a jehož byl v letech 1967–1981 prvním vedoucím. V roce 1969 byl vyslán jako hostující profesor na University of California v Berkeley. Byl členem Rakouské akademie věd a Nizozemské královské akademie věd. Publikační aktivita Josefa Polišenského zahrnuje více než 120 knižních titulů vydaných kromě češtiny ve stěžejních světových jazycích a kolem jednoho a půl tisíce odborných pojednání publikovaných v prestižních světových historických časopisech.

Více od autora