Gustave Flaubert
Tři povídky : Prosté srdce. Legenda o svatém Juliánu Pohostinném. Herodiada

1975 | Nakladatelství Odeon

První povídka – Prosté srdce – je příběhem života chudé venkovské dívky. Legenda o svatém Juliánu Pohostinném je středověkou legendou, kterou viděl Flaubert zpodobenou na barevných oknech chrámu. Herodias zachycuje rozporuplnou situaci společnosti, v níž se zrodilo křesťanství. Poslední povídka je zpracováním biblickéh…o příběhu o krásné a kruté orientální tanečnici. První povídka – Prosté srdce – je příběhem života chudé venkovské dívky. Legenda o svatém Juliánu Pohostinném je středověkou legendou, kterou viděl Flaubert zpodobenou na barevných oknech chrámu. Hero…dias zachycuje rozporuplnou situaci společnosti, v níž se zrodilo křesťanství. Poslední povídka je zpracováním biblického příběhu o krásné a kruté orientální tanečnici.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	170, [3]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Marie Kornelová, Marie Bieblová
Edice:	Skvosty franc. literatury
Vydání:	4. vyd., v Odeonu 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 2. 2025 10:22
Číslo položky:	1132947

O autorovi

Gustave Flaubert

Gustave Flaubert byl francouzský spisovatel. Je považován za jednoho z největších a nejvlivnějších prozaiků 19. století a vrcholného představitele literárního realismu. Proslavil se především svým prvním románem Paní Bovaryová a perfekcionistickým stylem. Narodil se v Rouenu do lékařské rodiny. Od roku 1841 studoval práva v Paříži, kde navázal literární známost s Victorem Hugem. Pro nervové záchvaty, epilepsie, se na otcovo přání v roce 1844 vzdává dalších studií. Protože byl finančně zabezpečen, mohl si dovolit pracovat na venkově a každé dílo několikrát přepracovávat. Obdiv a přátelství choval k I. S. Turgeněvovi a k synovci svého předčasně zemřelého přítele Guy de Maupassantovi, kterého svými radami i pomocí prakticky uváděl do literatury. Odmítal manželství jako projev měšťáctví, stejně jako každodenní problémy. Žil samotářsky. Měl celoživotní platonickou lásku , byla starší o 11 let. Přesto, že se stýkal s naturalisty, sám byl původem romantik, ovšem takový, který přišel o iluze, obrátil se k realismu možného a zároveň toužil po objektivním vědeckém pohledu v tvorbě. Byl schopen filozofické a psychologické analýzy – vynikal v ní. Hodně cestoval – navštívil Itálii, Řecko,Tunis a Blízký východ – Cařihrad, Sýrie, Palestina, horní Egypt. Byl soudně stíhán za román Paní Bovaryová . Na základě vytržených úryvků „lascivních líčení“ milostných dobrodružství hlavní hrdinky byl stíhán pro urážku veřejné mravnosti a manželské instituce. Při soudním líčení v r. 1857 byl zproštěn všech obvinění. Katolická církev však dekretem ze dne 20. června 1864 zařadila Flaubertovy romány Paní Bovaryová a Salambo na Index zakázaných knih. Je pochován na hřbitově ve svém rodném městě....

Více od autora