Pavel Kohout
Třetí sestra : nová variace na staré téma, vytesaná z domovního schodu - o dvou dílech

1961 | Nakladatelství Orbis

Divadelní hra s úspěchem hraná u nás a pronikající i do ciziny. Je to příběh o třech sestrách, hledajících tři otce, jenž se odehrává v jednom pražském pavlačovém domě za našich dnů a dává autorovi možnost, jak sám řekl, "zakládat dlouhou šňůru kontrastních situací, v nichž se odhalují lidské hloubky i lidské prázdnoty…".

Divadelní hra s úspěchem hraná u nás a pronikající i do ciziny. Je to příběh o třech sestrách, hledajících tři otce, jenž se odehrává v jednom pražském pavlačovém domě za našich dnů a dává autorovi mo…žnost, jak sám řekl, "zakládat dlouhou šňůru kontrastních situací, v nichž se odhalují lidské hloubky i lidské prázdnoty".

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	131, 17
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Divadlo
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 8. 2025 12:28
Číslo položky:	1343843

O autorovi

Pavel Kohout

Pavel Kohout je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron. Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech až k demokratickému antikomunismu. Jeho první ženou byla herečka Alena Vránová, se kterou se na vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželkou je scenáristka, spoluautorka jeho scénářů, spisovatelka Jelena Mašínová. Narodil se v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. V té době byl přesvědčeným komunistou. Byl členem ÚV ČSM a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů . Patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany, z čehož pro něj plynul rychlý kariérní vzestup. Na konci 40. let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka. Po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu mimo jiné s Karlem Kynclem. Jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě . Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz . V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. Krátce poté začal literárně tvořit . Dosud napsal asi 45 divadelních her – aktovek a adaptací. Během vojenské služby byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky časopisu Čs. voják a členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1956 byl několik měsíců reportérem a komentátorem vnitropolitické redakce Československé ...

Více od autora