Emanuel Ranný, Rudolf Fišer
Třebíč : město a čas

1996 | Nakladatelství FiBox

Reprezentativní publikace s více než devadesáti barevnými, převážně celostránkovými fotografiemi. Značná část publikace je věnována těm třebíčským památkám, které se v roce 2003 staly součástí světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zejména bazilice sv. Prokopa, bývalému opatskému kostelu je tu věnována mimo…řádná pozornost a před citlivým objektivem často vystupují i pozoruhodná, tajemná zákoutí Židovského města. Opomenuty nezůstaly ani další historické a architektonické památky města: farní kostel sv. Martina, kostel Proměnění Krista Pána na Jejkově, Františkovský dům na Karlově náměstí a mnoho dalších objektů. Reprezentativní publikace s více než devadesáti barevnými, převážně celostránkovými fotografiemi. Značná část publikace je věnována těm třebíčským památkám, které se v roce 2003 staly součástí světové…ho kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zejména bazilice sv. Prokopa, bývalému opatskému kostelu je tu věnována mimořádná pozornost a před citlivým objektivem často vystupují i pozoruhodná, tajemná zákoutí Židovského města. Opomenuty nezůstaly ani další historické a architektonické památky města: farní kostel sv. Martina, kostel Proměnění Krista Pána na Jejkově, Františkovský dům na Karlově náměstí a mnoho dalších objektů.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	122
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085571064
ISBN:	9788085571066
Ilustrátor:	Libor Teplý
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	24. 7. 2025 10:14
Číslo položky:	1315230

O autorech

Rudolf Fišer

Rudolf Fišer je český historik, pedagog, autor a spoluautor prací z české historie. Od roku 2011 je čestným občanem města Třebíče. Také je držitelem nejvyššího ocenění Kraje Vysočina. Rudolf Fišer je rodákem z Domaželic u Přerova, v obci však strávil jen několik let svého dětství. Jeho otec byl četníkem, který obdržel i několik vyznamenání. Po tom, co byl otec převelen do Zlatých Hor, tak se spolu s ním přestěhovala i celá rodina. Roku 1946 ve Zlatých Horách Rudolf Fišer nastoupil na základní školu, kde vychodil dvě třídy. V té době mu onemocněla matka, a tak se celá rodina stěhovala znovu, a to do Třebíče, kde v té době bydlely sestry Rudolfovy matky. V Třebíči Rudolf Fišer dochodil základní školu na tehdejší "jedenáctiletce" na Václavském náměstí, docházku zakončil maturitou v roce 1957. Po maturitě Rudolf nastoupil na tehdejší Univerzitu Jana Evengelisty Purkyně v Brně, dnešní Masarykovu univerzitu. V té době se na studiích volil hlavní a vedlejší obor. Hlavním oborem pro Fišera byl dějepis, vedlejším pak český jazyk. Po absolvování vysoké školy se Rudolf Fišer zaměřoval především na středověk, měl nastoupit do historického ústavu v Brně, ale kvůli nástupu na vojnu na toto místo nenastoupil. Po dvou letech vojenské služby se stal učitelem na Základní škole Tasov. Potom nějaký čas působil opět jako učitel na Obchodní akademii v Třebíči. Od února 1971 učil historii na již zmiňované Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde napsal i svoji kandidátskou práci. Poté se vrátil zpět do Třebíče, kde se stal zástupcem ředitele na Gymnáziu Třebíč. V této funkci setrval 23 let, poté odešel do důchodu. Ve svých začátcích se věnoval především ranému středověku, ale vzhledem k problematice získávání informací z Polska se dostal k třebíčské historii. V knihách zjistil určité nesrovnalosti, případně nevhodné překlady slov, a tak se začal o historii Třebíče zajímat podrobněji. Zkoumal Kosmovu kroniku, kde je ve vsuvce...

Více od autora

Emanuel Ranný

Emanuel Ranný, případně též Emanuel Ranný ml., je český malíř a grafik, působí v Třebíči . Jeho otcem byl malíř a grafik Emanuel Ranný st. , matkou byla Zdenka Ranná, rozená Samsonová a bratrem Michal Ranný , oba amatérští malíři. Působí v uměleckých skupinách, tj. ve Sdružení Q a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Emanuel Ranný v roce 1964 dokončil Vyšší školu uměleckého průmyslu v Brně a od toho roku působí v Třebíči, kde nastoupil do propagačního oddělení továrny na pletací stroje UNIPLET, na této pozici pracoval do roku 1980, kdy po smrti bratra v roce 1981 se začal na volné noze věnovat pouze malířství. Od roku 1964 se věnoval suché jehle, od roku 1980 spolupracoval s Janem Skácelem, jemuž graficky doprovázel knihy básní a ty také vydával. V roce 1994 získal cenu Ministerstva kultury. V roce 2018 graficky upravil k 75. narozeninám zpracoval vydání 75. sonetu Williama Shakespeara, v roce 2020 graficky zpracoval vydání 77. sonetu téže autora.

Více od autora