Rudolf Fišer
Třebíč : osudy židovských domů (1724-1850)

2005 | Nakladatelství FiBox Pro KVIZ Třebíč vydalo vydavatelství FIBOX

Kniha čtenářům předkládá jeden z mnoha možných úhlů pohledu na osudy židovské komunity za řekou Jihlavou. Už také proto, že se zakládá na historických pramenech úřední a vrchnostenské provenience a je nutně pohledem „zvnějšku“. Cílem publikace je ukázat co možná nejpřesněji, nejúplněji a nejpřesvědčivěji dlouhý, stalet…í trvající postup budování židovského sídliště městského charakteru uvnitř starší, křesťanské vesnice, původně služebné vsi benediktinského kláštera. Pokouší se proto postihnout dvě přece jen odlišné roviny téhož procesu: proměnu židovského obyvatelstva z vesnických poddaných na městské a jejich odloučení od zbytku křesťanských sousedů Podklášteří a také proměnu původní zástavby složené ze zemědělských vesnických gruntů na městský domovní fond s koželužskými, punčochářskými, krejčovskými nebo mydlářskými dílnami, palírnami i četnými kupeckými krámky a sklady. Jádro práce spočívá ve výkladu o stavebním vývoji jednotlivých židovských domů i jejich komplikovaném vnitřním členění a v zachycení složitých vlastnických poměrů, jak se po dlouhé desítky let utvářely . Stranou nezůstává ani sepětí osudu jednotlivých domů s osudy jejich majitelů, pokud je historické prameny zachytily. Kniha čtenářům předkládá jeden z mnoha možných úhlů pohledu na osudy židovské komunity za řekou Jihlavou. Už také proto, že se zakládá na historických pramenech úřední a vrchnostenské provenience a je… nutně pohledem „zvnějšku“. Cílem publikace je ukázat co možná nejpřesněji, nejúplněji a nejpřesvědčivěji dlouhý, staletí trvající postup budování židovského sídliště městského charakteru uvnitř starší, křesťanské vesnice, původně služebné vsi benediktinského kláštera. Pokouší se proto postihnout dvě přece jen odlišné roviny téhož procesu: proměnu židovského obyvatelstva z vesnických poddaných na městské a jejich odloučení od zbytku křesťanských sousedů Podklášteří a také proměnu původní zástavby složené ze zemědělských vesnických gruntů na městský domovní fond s koželužskými, punčochářskými, krejčovskými nebo mydlářskými dílnami, palírnami i četnými kupeckými krámky a sklady. Jádro práce spočívá ve výkladu o stavebním vývoji jednotlivých židovských domů i jejich komplikovaném vnitřním členění a v zachycení složitých vlastnických poměrů, jak se po dlouhé desítky let utvářely . Stranou nezůstává ani sepětí osudu jednotlivých domů s osudy jejich majitelů, pokud je historické prameny zachytily.

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	175
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085571188
ISBN:	9788085571189
Edice:	Edice Vysočiny
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	2. 5. 2025 15:32
Číslo položky:	1225429

O autorovi

Rudolf Fišer

Rudolf Fišer je český historik, pedagog, autor a spoluautor prací z české historie. Od roku 2011 je čestným občanem města Třebíče. Také je držitelem nejvyššího ocenění Kraje Vysočina. Rudolf Fišer je rodákem z Domaželic u Přerova, v obci však strávil jen několik let svého dětství. Jeho otec byl četníkem, který obdržel i několik vyznamenání. Po tom, co byl otec převelen do Zlatých Hor, tak se spolu s ním přestěhovala i celá rodina. Roku 1946 ve Zlatých Horách Rudolf Fišer nastoupil na základní školu, kde vychodil dvě třídy. V té době mu onemocněla matka, a tak se celá rodina stěhovala znovu, a to do Třebíče, kde v té době bydlely sestry Rudolfovy matky. V Třebíči Rudolf Fišer dochodil základní školu na tehdejší "jedenáctiletce" na Václavském náměstí, docházku zakončil maturitou v roce 1957. Po maturitě Rudolf nastoupil na tehdejší Univerzitu Jana Evengelisty Purkyně v Brně, dnešní Masarykovu univerzitu. V té době se na studiích volil hlavní a vedlejší obor. Hlavním oborem pro Fišera byl dějepis, vedlejším pak český jazyk. Po absolvování vysoké školy se Rudolf Fišer zaměřoval především na středověk, měl nastoupit do historického ústavu v Brně, ale kvůli nástupu na vojnu na toto místo nenastoupil. Po dvou letech vojenské služby se stal učitelem na Základní škole Tasov. Potom nějaký čas působil opět jako učitel na Obchodní akademii v Třebíči. Od února 1971 učil historii na již zmiňované Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde napsal i svoji kandidátskou práci. Poté se vrátil zpět do Třebíče, kde se stal zástupcem ředitele na Gymnáziu Třebíč. V této funkci setrval 23 let, poté odešel do důchodu. Ve svých začátcích se věnoval především ranému středověku, ale vzhledem k problematice získávání informací z Polska se dostal k třebíčské historii. V knihách zjistil určité nesrovnalosti, případně nevhodné překlady slov, a tak se začal o historii Třebíče zajímat podrobněji. Zkoumal Kosmovu kroniku, kde je ve vsuvce...

Více od autora