Ludvík Štěpán
Transplantace

1990 | Nakladatelství Československý spisovatel

Každodenní provoz této instituce, mezilidské vztahy, životní trápení i radosti provozních pracovníků jsou pozadím pro příběh 32letého hrdiny, kterého těžká nemoc a čekání na operaci vede k životní bilanci a ke změně hodnotového žebříčku. 20.06.1990 Vá. Každodenní provoz této instituce, mezilidské vztahy, životní trápení i radosti provozních pracovníků jsou pozadím pro příběh 32letého hrdiny, kterého těžká nemoc a čekání na operaci vede k životní bil…anci a ke změně hodnotového žebříčku. 20.06.1990 Vá.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	437
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020201858
ISBN:	9788020201850
Edice:	Žatva
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 6. 2024 16:35
Číslo položky:	890894

O autorovi

Ludvík Štěpán

Ludvík Štěpán byl český spisovatel, novinář, profesor slavistiky na Masarykově univerzitě v Brně. Narodil se v Dačicích na Moravě, jeho život a tvorba byly však spojeny s Brnem. Zde vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou. Pracoval jako kontrolor a později projektant v brněnské Královopolské strojírně. Byl rovněž zaměstnán v divadle, potom působil jako novinář v brněnských redakcích Lidové demokracie a Mladé fronty. Od roku 1975 byl spisovatelem a překladatelem z povolání. V letech 1985–1991 studoval polonistiku a bohemistiku na FF MU v Brně . Po roce 1989 se vrátil k žurnalistice , byl ředitelem umělecké a reklamní agentury . Od roku 1995 přednášel externě na Ústavu slavistiky FF MU a od roku 1996 tam působil interně jako odborný asistent, později jako docent a od roku 2007 jako profesor slovanských literatur. Jako člen redakční rady se podílel na časopisech Slavica Litteraria – Literárněvědná slavistika a Opera Slavica – Slavistické rozhledy či Litteraria Humanitas. Jeho prvotinou byly verše přírodní, cestopisné a milostné lyriky. Štěpánovy povídky a novely byly zpočátku většinou situovány na moravský venkov a jejich dějový rámec byl spjat se snahou postav najít smysl vlastního života a jeho pravou hodnotu. Už od povídkových souborů Květiny jsou tu zbytečné a Znamení břízy se charakteristickým rysem autorových próz stala kompozice členící příběh častými retrospektivami, značná míra lyrizace, zkratkovitosti a metaforický styl. Obdobně je stavěna také novela Vichřice, jejíž hrdina analyzuje svůj podíl viny na tragické smrti dívky. Protipólem k příběhům o dozrávajícím mládí je sbírka povídek Vysoko letí ptáci, v níž přibylo téma samoty...

Více od autora