František Halas
Torso naděje

1958 | Nakladatelství Československý spisovatel

Sbírka z r. 1938, která zřejmě nejnaléhavěji a umělecky nejpřesvědčivěji vyjádřila tragický osud naší země v té době. Její jádro tvoří dvanáct básní, k nimž v poválečných vydáních přibyl krátký cyklus Časy, rovněž napsaný r. 1938.
Úvodní Panychida za F. X. Šaldu , opírající se o motivy, stylové prvky i cita…ce Šaldových veršů, symbolicky předznamenává blížící se národní tragédii. Básník ji však nevidí bezvýchodně .
Nejkritičtější momenty z r. 1938 evokují klíčové básně sbírky Praze, Zpěv úzkosti, Mobilizace. Květnová a zářijová mobilizace, zrada Francie a Anglie , motiv svatováclavský, odhodlání vojáků bojovat, zoufalé zklamání ústupu, ožívají v jedinečných metaforách, v úsečných i zajíkavých verších , které přešly do povědomí nejširších vrstev.
Hořkost porážky, pocit dějinné křivdy, ale i symboly vzdoru a budoucí naděje jsou vyjádřeny i v dalších básních . Závěrečný akord sbírky tvoří čtyři básně cyklu Časy, vyjadřující osud básníka v jednotlivých ročních obdobích právě z hlediska nabyté tragické zkušenosti.
Mistrná kompozice, dramatičnost, výběr metafor a dalších tvárných prostředků činí z této sbírky jedno z nejvýznamnějších děl české poezie. Sbírka z r. 1938, která zřejmě nejnaléhavěji a umělecky nejpřesvědčivěji vyjádřila tragický osud naší země v té době. Její jádro tvoří dvanáct básní, k nimž v poválečných vydáních přibyl krátký cyklus… Časy, rovněž napsaný r. 1938.
Úvodní Panychida za F. X. Šaldu , opírající se o motivy, stylové prvky i citace Šaldových veršů, symbolicky předznamenává blížící se národní tragédii. Básník ji však nevidí bezvýchodně .
Nejkritičtější momenty z r. 1938 evokují klíčové básně sbírky Praze, Zpěv úzkosti, Mobilizace. Květnová a zářijová mobilizace, zrada Francie a Anglie , motiv svatováclavský, odhodlání vojáků bojovat, zoufalé zklamání ústupu, ožívají v jedinečných metaforách, v úsečných i zajíkavých verších , které přešly do povědomí nejširších vrstev.
Hořkost porážky, pocit dějinné křivdy, ale i symboly vzdoru a budoucí naděje jsou vyjádřeny i v dalších básních . Závěrečný akord sbírky tvoří čtyři básně cyklu Časy, vyjadřující osud básníka v jednotlivých ročních obdobích právě z hlediska nabyté tragické zkušenosti.
Mistrná kompozice, dramatičnost, výběr metafor a dalších tvárných prostředků činí z této sbírky jedno z nejvýznamnějších děl české poezie.

Stav

Dobrý

oděrky na obálce

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, Oděrky na obálce
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	46
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ivan Urbánek
Vydání:	Deváté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 9. 2024 7:34
Číslo položky:	967942

O autorovi

František Halas

Byl básníkem, prozaikem, překladatelem, a politicky a kulturně činným člověkem. Narodil se 3. října 1901 v Brně v rodině textilního dělníka. Rodina jeho otce pocházela z Kunštátu na Českomoravské vrchovině. Když mu bylo osm let, zemřela mu matka, rodina se přestěhovala do Svitávky u Blanska a otec se znovu oženil. V roce 1914 se rodina opět přestěhovala do Brna. Učil se knihkupcem a v době otcova zajetí na ruské frontě v době první světové války pracoval jako příručí a v letech 1922-24 jako úředník v pojišťovně. Již v mládí ho otec přivedl mezi komunistickou mládež a v roce 1921 se stal členem KSČ. Psal do novin první články a verše. Začal psát do Rovnosti, řídil tam rubriku mládeže. V té době se seznámil s Bedřichem Václavkem, pomáhal zakládat Devětsil v Brně a vydával revue Pásmo. V roce 1925 odjel na půl roku do Paříže, po návratu se přestěhoval do Prahy a našel zaměstnání jako redaktor nakladatelství Orbis. V roce 1931 podnikl novou cestu, tentokrát do Itálie a jižní Francie, v roce 1936 se zúčastnil zájezdu do Španělska. Po návratu napsal řadu básní inspirovaných cestou. Ty vyšly posmrtně v brožuře Španělský podzim Františka Halase: fakta a dokumenty . Roku 1936 se také oženil a z manželství se narodili dva synové. Za války se účastnil odboje a pracoval v Národním revolučním výboru spisovatelů. Po válce byl přednostou odboru ministerstva informací, poslancem Národního shromáždění a předsedou Syndikátu českých spisovatelů. Zemřel 27. října 1949 v Praze na selhání srdce, pohřben je v Kunštátu. Jeho dílo není příliš obsáhlé , ale je považováno za vrchol české poezie meziválečných let a bylo vzorem pro mnoho mladých básníků. Verše nejsou libozvučné, často jsou násilně přerušené, autor vytvářel vlastní slova, neologismy nebo neobvyklou větnou skladbu. Zdůrazňoval smrt a používal archaismy. Jeho dílo je ovlivněno existencionalismem....

Více od autora