Josef Hora
Tonoucí stíny

1964 | Nakladatelství Československý spisovatel

Nové vydání jedné ze stěžejních sbírek dnes neprávem poněkud opomíjeného básníka. Autor doslovu ji charakterizuje jako "knihu lyrických balad" a přesvědčuje, že z ní "na nás dýchne svérázná atmosféra proletářského internacionálního údělu kolem onoho krizového roku 1933." Nové vydání jedné ze stěžejních sbírek dnes neprávem poněkud opomíjeného básníka. Autor doslovu ji charakterizuje jako "knihu lyrických balad" a přesvědčuje, že z ní "na nás dýchne svérázná atmosféra …proletářského internacionálního údělu kolem onoho krizového roku 1933."

Vyberte kus s kódem POETLE: 39 Kč

Stav

Dobrý

Vybledlý hřbet desek, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý Vybledlý hřbet desek, bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, Vybledlý hřbet desek
Vazba:	pevná
Počet stran:	143
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jaroslav Zelenka
Edice:	Malá edice poezie
Vydání:	Vydání čtvrté, v Malé edici poezie vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 9. 2024 7:35
Číslo položky:	967943

O autorovi

Josef Hora

Josef Hora byl český básník, překladatel, novinář a literární kritik. In memoriam byl jako první jmenován národním umělcem. Narodil se v Dobříni u Roudnice nad Labem, ale v roce 1893 se rodina přestěhovala do Prahy. Po dalších třech letech se však rodiče rozešli a mladý Josef se společně s matkou odstěhoval k tetě do Roudnice, kde vystudoval gymnázium. Během tohoto období také v časopise Vesna poprvé publikoval své verše. Po maturitě odešel do Prahy na práva, kam však trvale přesídlil až v roce 1919. Vstoupil do redakce Práva lidu, v roce 1921 přešel k Rudému právu, kde vedl kulturní rubriku. Od roku 1926 byl zároveň jeho odpovědným redaktorem. Po rozchodu s komunistickou stranou přešel do kulturní rubriky Českého slova. Působil též v časopisech Moderní revue, Zvon a později vydával vlastní časopis Plán. Podílel se na Literárních novinách. Po rozchodu s komunisty postupně přešel od stranického novinaření k publicistice, založil sbírku drobnějších monografií Postavy a dílo, do které přispěl svazečkem o K. Tomanovi . Pro jeho dílo mělo velký význam cestování – navštívil Itálii, SSSR, Německo, Francii, Estonsko, Maďarsko a Jugoslávii. Válku prožil těžce nemocný. Zemřel krátce po osvobození, pohřben byl na vyšehradském Slavíně. Znaky jeho proletářské poezie jsou poměrně podobné Wolkerovým, ale Hora nepsal balady, nýbrž lyriku. Samozřejmě, že od Pracujícího dne se jeho proletářská poezie vyvíjela, ale ani ne tak svým smyslem, vývoj byl spíše literární. Souběžně s proletářskou poezií vyšly romány, které nedosahují úrovně autorových básní: V dalších sbírkách již Hora opouštěl proletářskou poezii. Hora byl vynikající překladatel z ruštiny, přeložil Puškinova Evžena Oněgina, dále překládal Lermontova, Jesenina a Pasternaka, pořídil také výbor ze slovinské poezie: Hvězdy nad Triglavem. Josef Hora byl 22. června 1945, den po své smrti, jmenován prvním národním umělcem. Je také nositel...

Více od autora