František Ladislav Čelakovský
Toman a lesní panna

1924 | Nakladatelství Unie

Během svatojánské noci jede Toman na koni za svou dívkou do nedaleké hájovny. Jeho sestra ho od této cesty zrazuje, protože je velmi nebezpečná. Zvláště ho varuje před tajemnou doubravou, kterou ovládají zlé síly. Proto se jí Toman raději oklikou vyhne. V myslivně se však dočká nemilého překvapení, neboť jeho milá slav…í zásnuby s novým nápadníkem. Zklamaný Toman pak neuposlechne sestřina varování a vrací se domů doubravou, kde se setká s krásnou, leč pro něho osudnou lesní pannou.. Během svatojánské noci jede Toman na koni za svou dívkou do nedaleké hájovny. Jeho sestra ho od této cesty zrazuje, protože je velmi nebezpečná. Zvláště ho varuje před tajemnou doubravou, kterou ovlád…ají zlé síly. Proto se jí Toman raději oklikou vyhne. V myslivně se však dočká nemilého překvapení, neboť jeho milá slaví zásnuby s novým nápadníkem. Zklamaný Toman pak neuposlechne sestřina varování a vrací se domů doubravou, kde se setká s krásnou, leč pro něho osudnou lesní pannou..

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	1 sv. (nestr.)
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Adolf Kašpar
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 9. 2024 14:24
Číslo položky:	978408

O autorovi

František Ladislav Čelakovský

František Ladislav Čelakovský byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcián Hromotluk. Několik básní podepsal také jménem Žofie Jandová. Byl synem strakonického tesaře Vojtěcha Čelakovského a jeho ženy Anny, rozené Štefflové. Ve Strakonicích vychodil čtyřletou hlavní školu . Od roku 1812 studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích, kde se spřátelil s J. V. Kamarýtem, poté přestoupil na gymnázium v Písku. Po jeho absolvování studoval filozofii v Praze, pro finanční problémy byl nucen přestoupit na lyceum v Českých Budějovicích, odkud byl vyloučen . Pokračoval pak ve studiu na lyceu v Linci a od roku 1820 na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Z profesorů mu imponoval Bernard Bolzano. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; při závěrečných univerzitních zkouškách v roce 1822 propadl z logiky, a tak studia nedokončil. Živil se kondicemi , jako soukromý vychovatel a na přímluvu K. A. Vinařického mu pražská arcibiskupská konzistoř zadala překlad spisu Aurelia Augustina De Civitate Dei. Roku 1830 dostal nabídku z Ruska, aby spolu s Pavlem Josefem Šafaříkem a Václavem Hankou v Petrohradě založili a řídili slovanskou knihovnu. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale z nabídky sešlo patrně přičiněním Václava Hanky. František Palacký mu proto zařídil alespoň podporu knížete Rudolfa Kinského. V letech 1829–1842 byl korektorem Časopisu pro katolické duchovenstvo. Od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin, jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. V novinách se snažil o politickou i kulturní výchovu čtenáře a jeho hlavním přínosem byla změna v přejímání zahraničních článků přímo z řady cizojazyčných novin, nejen z něm...

Více od autora