Antonín Sova
Tóma Bojar VÝTISK 666 Z 3000

1926 | Nakladatelství Aventinum

Tóma Bojar se rozhodl proměnit jihočeský venkov ohrožený vylidňováním a bídou. Vstupuje do politického zápasu, agituje za práva rolníků, proti majetkovým výsadám šlechty a církve. 4. vydání, v tomto vydavatelství 2. vydání. Tóma Bojar se rozhodl proměnit jihočeský venkov ohrožený vylidňováním a bídou. Vstupuje do politického zápasu, agituje za práva rolníků, proti majetkovým výsadám šlechty a církve. 4. vydání, v tomto v…ydavatelství 2. vydání.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

číslováno, vazba povolená, drží pohromadě

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý číslováno, stránky s fleky	Skladem pro e-shop	299 Kč
Stav Dobrý číslováno, vazba povolená, drží pohromadě	Skladem pro e-shop	249 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý, jen minimální oděrky	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, vazba povolená, drží pohromadě
Poznámka:	číslovaný výtisk 666/3000 v úpravě V. H. Brunnera
Vazba:	pevná
Počet stran:	344
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vratislav Hugo Brunner
Edice:	73. svazek ed. 73. svazek ed. Aventinum, Dílo Antonína Sovy
Vydání:	Čtvrté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 10. 2025 11:35
Číslo položky:	1424160

O autorovi

Antonín Sova

Antonín Sova byl český básník a 1. ředitel Městské knihovny v Praze. Jeho otec Jan Sova byl venkovským učitelem a regenschorim. Od roku 1855 učil v jihočeském Pacově, který dnes leží v kraji Vysočina. Zde se také 26. února 1864 na místním zámku narodil Antonín Sova. Roku 1866 se rodina přestěhovala do blízkého Lukavce. Otec byl prvním básníkovým učitelem i v oblasti umění, zejména hudby. Citově však byl Sova vázán více k matce Josefě, rozené Skalické. Její smrt roku 1878 a otcův nový sňatek patřily k intenzivním zážitkům, jež se později objevily v několika spisovatelových dílech. Záznam o sňatku je zaznamenán v matriční knize v SOA Třeboň na této adrese https://digi.ceskearchivy.cz/6232/25/1846/1141/53/0 Velký význam pro Sovovo básnické zrání mělo lukavecké přátelství se sestrami básníka Jaroslava Vrchlického, které mu přiblížily poezii lumírovců. Gymnázium Sova studoval nejprve v Pelhřimově, Táboře a od roku 1880 v Písku, kde v polovině 80. let maturoval. První básnické příspěvky otiskl ještě za středoškolských studií pod pseudonymem Ilja Georgov a Valburga Turková. Po maturitě odešel do Prahy studovat práva, ale zanedlouho musel pro nedostatek finančních prostředků studií zanechat a vrátit se domů. S pomocí básníka Adolfa Heyduka, s nímž se seznámil v Písku, a Jaroslava Vrchlického se roku 1886 uchytil v Ottově slovníku naučném a o rok později nastoupil místo písaře-protokolisty ve zdravotním referátu pražského magistrátu. Aktivně se účastnil práce ve spolku beletristů Máj a v literárním odboru Umělecké besedy. Roku 1892 navštívil Itálii. Roku 1895 podepsal kolektivní vystoupení spisovatelů a publicistů manifest České moderny. V letech 1898–1920 byl ředitelem pražské městské knihovny. V této funkci byl vyslán roku 1901 na exkurzi do knihoven v Německu a Belgii. Těžká, bolestná choroba , která se u Sovy projevila již před světovou válkou, mu nakonec znemožnila volný po...

Více od autora