Petr Štembera, Radmila Kreuzziegerová
To Praha ještě neviděla : pražský zábavní plakát 1900-1930 : Obecní dům, Praha 2005 = Never before seen in Prague : Prague entertainment posters 1900-1930 : Municipal House, Prague 2005

2005 | Nakladatelství Obecní dům

Brožura je katalogem výstavy, kterou připravil Obecní dům. Přináší zdařilé reprodukce plakátů, které na přelomu 19. a 20. století propagovaly různé pražské zábavní podniky, bary, kabarety, lokály, zábavní akce i film a kino. Reprodukce doprovázejí kratší texty, které přibližují pražský společenský život té doby. Větší… pozornost věnuje text některým známým dobovým podnikům, jako byl Žofín, Montmartre nebo Lucerna. Doprovodný text je též v anglické verzi. Brožura je katalogem výstavy, kterou připravil Obecní dům. Přináší zdařilé reprodukce plakátů, které na přelomu 19. a 20. století propagovaly různé pražské zábavní podniky, bary, kabarety, lokály, záb…avní akce i film a kino. Reprodukce doprovázejí kratší texty, které přibližují pražský společenský život té doby. Větší pozornost věnuje text některým známým dobovým podnikům, jako byl Žofín, Montmartre nebo Lucerna. Doprovodný text je též v anglické verzi.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	29
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8086339319
ISBN:	9788086339313
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 3. 2025 22:59
Číslo položky:	1171888

O autorech

Petr Štembera

Petr Štembera je přední český představitel akčního umění. Petr Štembera se narodil roku 1945 v Plzni. Po studiu na gymnáziu začal pracovat v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, umělecky začal působit po roce 1970. Jeho tvorba se zabývala převážně tématy jako jsou limity lidského těla či jeho vztah k přírodě. Dnes působí v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze jako kurátor sbírky plakátů. K jeho rané tvorbě se řadí jeho intervence v krajině v letech 1970-1971, kdy např. zasahoval do louky filmovými pásy a provazy. Jeho patrně nejvýznamnější landartovou akcí byla Velká louka, kdy se pokusil zatopenou luční plochu do tvaru klínu. Štemberova pozdější tvorba spíše směřuje k tělesnosti, je mj. známý svým pokusem o naroubování si větvičky keře do paže během akce Štěpování z dubna roku 1975. Na konci sedmdesátých let se rozhodl spolu s Janem Mlčochem a Karlem Milerem svoji činnost ukončit. Důvodem bylo vyčerpání i pocit trapnosti uměle riskantních akcí ve srovnání se skutečným nebezpečím, kterému byli vystaveni signatáři Charty 77. U Petra Štembery důvodem měl být i jeho zájem i o orientální bojová umění.

Více od autora