Stanislav Rudolf
To jsme, prosím, nebrali

1988 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román ze života dospívající mládeže, vypráví o problémech doma, ve škole i o jejich prvních láskách. Ocitáme se v kolektivu studentů druhého ročníku střední zemědělské školy, kteří studují obor chovatelství. Děj úsměvného příběhu zabírá v krátkém časovém úseku události, které studenti i jejich pedagogové prožívajíjak v…e škole, tak v soukromí. Román ze života dospívající mládeže, vypráví o problémech doma, ve škole i o jejich prvních láskách. Ocitáme se v kolektivu studentů druhého ročníku střední zemědělské školy, kteří studují obor chovat…elství. Děj úsměvného příběhu zabírá v krátkém časovém úseku události, které studenti i jejich pedagogové prožívajíjak ve škole, tak v soukromí.

Stav

Mírně opotřebená

stránky volně

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, stránky volně
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	222
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Miloslav Disman
Edice:	Zlatý klíček
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 3. 2025 14:33
Číslo položky:	1188746

O autorovi

Stanislav Rudolf

Stanislav Rudolf , je český spisovatel, scenárista, redaktor, filmový dramaturg, autor knížek pro děti a mládež, původním povoláním učitel. Pochází z rodiny železničního dělníka, jeho maminka pracovala v zemědělství, jejich rodina žila v Železnici u Jičína. Studoval na jičínském gymnáziu a během studia v roce 1950 absolvoval i kurz pro promítače filmů. Po maturitě chtěl jít studovat na pražskou FAMU, kam ale nebyl přijat. Nakonec skončil na několik měsíců jako pracovník Výzkumného ústavu rozhlasové a televizní techniky v Praze. Poté vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Po jejím ukončení působil jako učitel na základní škole v Písku. Později opět studoval na Vysoké škole pedagogické, tentokrát ale v Praze, na počátku 60. let také přednášel v Brandýse nad Labem na Pedagogické fakultě Karlově univerzity českou literaturu a její dějiny, krátce zde učil i na dalších místních školách. Poté se stal redaktorem Pionýrských novin a potom i redaktorem časopisu Květy. V letech 1977 až 1982 působil ve svobodném povolání, načež se stal scenáristou a na krátký čas, 1983-1983, též dramaturgem ve Filmovém studiu na Barrandově. Poté se dále věnoval již jen literární a scenáristické tvorbě.

Více od autora