Giuseppe Garibaldi
Tisíc

Giuseppe Garibaldi

Giuseppe Garibaldi byl vůdce vlastenců v partyzánské válce proti rakouské a francouzské armádě na území Itálie v letech 1848–1849 a 1851. Úspěšně dobyl Sicílii i Neapol a napomohl vytvořit zárodek Italského království. Giuseppe Garibaldi se narodil 4. července 1807 v Nice. Jeho rodina patřila mezi lidi, kteří sympatizovali s národně osvobozeneckým hnutím. Deset let sloužil jako námořník na obchodní lodi Constanza. V Marseille se seznámil s Giuseppem Mazzinim. S jeho pomocí se stal vůdcem hnutí Mladá Itálie . G. Mazzini připravoval savojskou výpravu, kterou pověřil Garibaldiho. Ten vstoupil na fregatu Euridika a mezi mužstvem vyvolal vzpouru. Dva proudy po sto lidech měly vtrhnout do Piemontu a připravit povstání. V lednu 1834 oba oddíly vyrazily. První byl zadržen hned na začátku švýcarským vojskem. Signál pro Garibaldiho oddíl nepřicházel, a proto se vypravil do Janova sám. Jen stěží odtamtud uprchl, a to přes Nice do Marseille, ovšem cestou byl zatčen. Z vězení opět uprchl. V letech 1835–1848 se účastnil revolučních bojů za nezávislost jihoamerických republik . Italští legionáři v čele s Garibaldim se roku 1848 dozvěděli o reformách prováděných papežem Piem IX., což se stalo podnětem jejich návratu do vlasti. Když radikálové zaútočili na samotného papeže a usilovali o jeho život, Piův postoj se změnil a stal se zastáncem reakčního absolutismu. Zpět do Itálie se legionáři vydali 15. dubna 1848. V lednu 1848 došlo k prvnímu velkému vzbouření na Sicílii, kde lid vyhnal ze země armádu, úředníky a krále. 19. března 1848 se vzbouřilo milánské obyvatelstvo a po několikadenním boji vyhnalo rakouské vojsko. Současně s Milánem povstalo i Benátsko a prohlásilo se za republiku. Piemontský generál vyhlásil Rakousku válku a 23. června 1848 přistál se svou posádkou v Nice. V čele svých dobrovolníků se vydal do Alp organizovat p...