Zdeněk Václav Tobolka
Textiláci

1950 | Nakladatelství Práce

Napsal podle původních pramenů.
3. vydání staršího spisu "Počátky dělnického hnutí v Čechách" , v němž autor podle archivních pramenů vídeňských i pražských vysledoval vývoj sociálních poměrů hlavně pražských kartounkářů od 60. let 18. stol., až po pád konstituce po r. 1848. Probírá poměry mzdové, pracovní a zaměstn…anecké, otázky učednické, vznik a prosperitu ochranných spolků dělnických, původ a náplň továrenských řádů a zvláště průběh prvních bouří, stávek a demonstrací pražských tiskařů kartounů r. 1844, průběh následujících jednání úřadů s dělníky i továrníky, průběh jednání guberniálních, magistrátních i jiných komisí, které ovšem neutěšený stav textiláků nezlepšily. Ukazuje také, jak buržoasní revoluce r.1848 se vůbec nepokusila o řešení rostoucí bídy rodícího se proletariátu a jak vůbec naše první dělnické hnutí bylo ještě třídně neuvědomělé. Několik statistických přehledů vývoje kartounkářství u nás a několik dobových ilustrací doplňuje jednu z prvých studií věnovaných u nás této otázce. Napsal podle původních pramenů.
3. vydání staršího spisu "Počátky dělnického hnutí v Čechách" , v němž autor podle archivních pramenů vídeňských i pražských vysledoval vývoj sociálních poměrů hlavn…ě pražských kartounkářů od 60. let 18. stol., až po pád konstituce po r. 1848. Probírá poměry mzdové, pracovní a zaměstnanecké, otázky učednické, vznik a prosperitu ochranných spolků dělnických, původ a náplň továrenských řádů a zvláště průběh prvních bouří, stávek a demonstrací pražských tiskařů kartounů r. 1844, průběh následujících jednání úřadů s dělníky i továrníky, průběh jednání guberniálních, magistrátních i jiných komisí, které ovšem neutěšený stav textiláků nezlepšily. Ukazuje také, jak buržoasní revoluce r.1848 se vůbec nepokusila o řešení rostoucí bídy rodícího se proletariátu a jak vůbec naše první dělnické hnutí bylo ještě třídně neuvědomělé. Několik statistických přehledů vývoje kartounkářství u nás a několik dobových ilustrací doplňuje jednu z prvých studií věnovaných u nás této otázce.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	99 , 8 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Tvář století
Vydání:	Třetí přepracované vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 12. 2024 13:21
Číslo položky:	1077473

O autorovi

Zdeněk Václav Tobolka

Zdeněk Václav Tobolka byl český historik, politik a knihovník, otec české knihovědy. Narodil se v rodině hostinského, otec však brzy zemřel a matka se přestěhovala do Kolína. V letech 1892–1896 studoval historii a bohemistiku na Karlově univerzitě, kde ho ovlivnili Jaroslav Goll, Josef Emler a zejména Tomáš Garrigue Masaryk. V letech 1897–1918 byl knihovníkem C. k. veřejné a univerzitní knihovny v Praze . Na přelomu století s Masarykem zakládal Českou stranu lidovou a podílel se na vypracování jejího programu. V rámci realistického tábora bývá řazen k takzvaným mladorealistům, kteří nebyli spokojeni s vedením listu Čas Janem Herbenem. Vynutili si pak vznik paralelní realistické revue nazvané Přehled. V roce 1905 realistickou stranou otřásla aféra, v níž byl Jan Herben svými rivaly obviněn z defraudace peněz z veřejné sbírky. Celé mladorealistické křídlo pak reagovalo odchodem k mladočechům. Od roku 1906 byl aktivním politikem mladočeské strany. Šlo o součást širší vlny, kdy do mladočeské strany vstoupili mladí aktivisté z řad původních masarykových realistů. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal za mladočechy poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 21. Usedl do poslanecké frakce Český klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. Poté, co byla v počátečních letech světové války paralyzována česká politická scéna raziemi a mladočeská strana přišla o vězněné předáky Karla Kramáře a Aloise Rašína, reprezentoval Tobolka dočasně aktivistický, prorakouský proud v oslabené straně. Poté, co byly zastaveny Národní listy, vydávali Tobolka a Jindřich Maštálka jako tiskový orgán aktivistického křídla mladočechů list Česká svoboda. Od podzimu 1915 se za mladočechy podílel na organizování schůzek v rámci zamýšleného vzniku Národního souručenství (nezaměňovat se stejnojmennou organizací v Protektorátu ...

Více od autora