Karl Marx
Teorie o nadhodnotě : Čtvrtý díl kapitálu/. Část. 1 - I

1958 | Státní nakladatelství politické literatury

Teorie o nadhodnotě jsou rukopisy Karla Marxe, které byly vydávány původně jako trilogie Karlem Kautským v letech 1905-1910 . Bývají také někdy označovány za "čtvrtý díl Kapitálu", což ale bývá považováno za ne zcela adekvátní. Teorie o nadhodnotě jsou rukopisy Karla Marxe, které byly vydávány původně jako trilogie Karlem Kautským v letech 1905-1910 . Bývají také někdy označovány za "čtvrtý díl Kapitálu", což ale bývá považo…váno za ne zcela adekvátní.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky, vybledlý hřbet, ex libris původního majitele

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	369 Kč
Stav Dobrý bez obálky, vybledlý hřbet, ex libris původního majitele	Skladem pro e-shop	~~419 Kč~~ 339 Kč
Stav Dobrý razítka a polepky z knihovny, špinavá ořízka	Skladem pro e-shop	239 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, vybledlý hřbet, ex libris původního majitele
Vazba:	pevná
Počet stran:	483
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 2. 2025 11:13
Číslo položky:	1156550

O autorovi

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Ekonomicko-filosofické rukopisy, Komunistický manifest a nedokončený Kapitál. Společně s Friedrichem Engelsem rozpracoval vlastní materialistické pojetí dějin, založené na ekonomických zákonitostech. Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků a nastolením beztřídní, komunistické společnosti. Jeho filosofický i politický vliv byl obrovský a z jeho myšlenek vyšla celá řada směrů v levé části politického spektra, a to jak oficiální ideologie socialistických států , tak nejrůznější variace neortodoxního marxismu, například frankfurtská škola. Narodil se jako třetí dítě do původně židovské rabínské rodiny v tehdy pruském Trevíru v Porýní . Otec však těsně před jeho narozením konvertoval ke státnímu luteránství, aby mohl nadále vykonávat práci advokáta. Roku 1824 pak byly pokřtěny také jeho děti. V Trevíru navštěvoval gymnázium, kde se seznámil se svým budoucím švagrem Edgarem von Westphalen. Roku 1836 se zasnoubil s jeho sestrou Jenny von Westphalen , s níž poté strávil celý život. Coby student se naučil skvěle francouzsky a podnikl několik literárních pokusů, které však záhy zavrhl. V té době již studoval práva v Bonnu a poté v Berlíně , kde se zapojil do bouřlivých diskusí nad myšlenkovým odkazem nedávno zemřelého Hegela a přiklonil se k reformistům, tzv. mladohegelovcům ; poslouchal Bruna Bauera a Ludwiga Feuerbacha. Roku 1841 pak in absentia promoval na univerzitě v Jeně prací na téma rozdílu Démokritovy a Epikúrovy přírodní filosofie. V roce 1842 začaly v ...

Více od autora