Jiří Hrůza
Teorie města

1965 | Nakladatelství Československé akademie věd

Publikace pojednává o vývoji urbanistických teorií od nejstarších dob až po nejmodernější urbanistické koncepce v kapitalistických i socialistických státech, hlavně pak v Sovětském svazu. Na několika vybraných příkladech řešení nových měst, sídelních soustav, satelitních měst atd. i přestavby evropských velkoměst ukazu…je rozmanitost koncepcí i problematiku a předpoklady budoucího vývoje. Publikace pojednává o vývoji urbanistických teorií od nejstarších dob až po nejmodernější urbanistické koncepce v kapitalistických i socialistických státech, hlavně pak v Sovětském svazu. Na několika …vybraných příkladech řešení nových měst, sídelních soustav, satelitních měst atd. i přestavby evropských velkoměst ukazuje rozmanitost koncepcí i problematiku a předpoklady budoucího vývoje.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka, oděrky, flíčky

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

Další varianty

Stav Dobrý natrhnutá obálka, oděrky, flíčky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	259 Kč
Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	329 Kč
Stav Mírně opotřebená opotřebená obálka, natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	229 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka, oděrky, flíčky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	327 , 44 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 5. 2026 8:31
Číslo položky:	1752650

O autorovi

Jiří Hrůza

Jiří Hrůza byl český urbanista, který se významně podílel na územním plánování Prahy v 2. polovině 20. století. Dlouhodobě působil v Útvaru hlavního architekta. V 60. letech 20. století byl spoluautorem územního plánu pražsko-středočeské aglomerace. V letech 1971–1990 zastával post vedoucího projektanta územního plánu Prahy. Byl rovněž aktivní jako vysokoškolský učitel. V roce 1967 patřil mezi hlavní osobnosti pražského Mezinárodního kongresu architektů . V roce 1968 hostoval na univerzitě v Detroitu, v 70. letech 20. století zpracovával pro OSN rozvojový plán Srí Lanky. V roce 1976 mu Vídeňská univerzita udělila Herderovu cenu za přínos k rozvoji teorie urbanismu. V roce 1994 se stal členem Rady starších mezinárodního sdružení urbanistů ISOCARP, na jehož vzniku se podílel. Dlouhodobě působil v Ústavu urbanismu ČVUT. Publikoval četné odborné studie i populární monografie o architektuře a urbanismu .

Více od autora