Knihy
Technika a technologie
Strojírenství
František Červený
Technický průvodce pro inženýry a stavitele

František Červený: Technický průvodce pro inženýry a stavitele

František Červený, Václav Karel Řehořovský, Vladimír List, Jiří Lammeraner, Jan Hauf
Technický průvodce pro inženýry a stavitele : Elektrotechnika III. část B. - Sešit sedmnáctý

1938 | Nakladatelství Nákladem České matice technické

Stav

Dobrý

natrhnutý hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutý hřbet
Vazba:	volná brož
Počet stran:	Strana vii - xix, 233 - 463
Jazyk:	česky
Edice:	Česká matice technická
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 3. 2025 8:54
Číslo položky:	1187146

O autorech

Vladimír List

Vladimír List byl český elektrotechnický inženýr a vysokoškolský pedagog. Zasloužil se o elektrifikaci Československa a o zavedení československých technických norem. Vladimír List se narodil v rodině pražského poštovního úředníka. Vystudoval akademické gymnázium. Zajímala ho sociologie, ale také matematika, fyzika a deskriptivní geometrie. Po maturitě v roce 1895 začal studovat práva, kde však nebyl spokojen s úrovní studia. Přešel proto na pražskou techniku nejprve na obor strojírenství, pak na elektrotechniku. Studium úspěšně dokončil v roce 1899. Po absolvování vojenské služby pokračoval v letech 1900–1901 ve studiu na univerzitě v belgickém Lutychu. Po návratu pracoval jako šéfkonstruktér v Křižíkových závodech, kde se podílel na projektu hořínské hydroelektrárny u Mělníka, elektrické dráhy Tábor–Bechyně a dalších projektech. V roce 1904 se Vladimír List oženil s Helenou Gebauerovou, dcerou bohemisty Jana Gebauera. V roce 1907 přijal Vladimír List nabídku stát se profesorem na České vysoké škole technické v Brně. Po svém nástupu začal kromě výuky a psaní skript také budovat nové laboratoře. Roku 1909 zde založil Ústav konstruktivní elektrotechniky. V letech 1917–1918 byl rektorem České vysoké školy technické v Brně a několikrát zastával funkci děkana odboru strojního a elektrotechnického inženýrství . Na České vysoké škole technické v Brně působil jako profesor až do roku 1948, kdy byl na pokyn komunistické strany penzionován. Vladimír List aktivné působil v oblasti elektrotechniky i mimo rámec brněnské vysoké školy. V roce 1910 se podílel na založení odborného časopisu Elektrotechnický obzor. Spolu s Františkem Weyrem a Karlem Englišem vypracoval návrh zákona o elektrifikaci Moravy, který byl předložen ke schválení v roce 1913, a osobně se zasazoval o vybudování páteřní sítě vysokonapěťových elektrických vedení. Působnost zákona, který...

Více od autora

Václav Karel Řehořovský

Václav Karel Řehořovský byl český matematik. Václav Karel Řehořovský absolvoval reálku v Plzni a poté studoval v letech 1867–72 na technice v Praze. V následujících letech působil v inženýrské praxi, ale pak se vrátil zpět na akademickou půdu. V roce 1875 se stal asistentem matematiky na české technice v Praze u Eduarda Weyra a toto místo zastával do roku 1881. V této době navštěvoval přednášky na univerzitě a v roce 1878 vykonal zkoušky učitelské způsobilosti z matematiky a deskriptivní geometrie pro reálky. Ve školním roce 1878–79 vykonal zkušební rok na české reálce v Praze 2. V roce 1892 se oženil s Annou Boženou Ropkovou z Českého Brodu a do roku 1900 učil na pražské průmyslové škole. V roce 1900 se stal profesorem obecné mechaniky a hydromechaniky na nově zřízené české technice v Brně. Na tomto místě působil až do své smrti. Již v roce 1901–02 byl rektorem této školy, v letech 1909–1910 byl děkanem jejího odboru strojního a elektrotechnického inženýrství. V roce 1907 byl jmenován členem zemské školské rady pro markrabství moravské a v roce 1908 ho císař jmenoval dvorním radou. V letech 1901–03 a po roce 1906 byl předsedou matematicko-přírodovědné třídy českého vědeckého odboru při zemském muzeu v Brně. Zemřel roku 1911 na Královských Vinohradech, byl pohřben v Berouně. Od roku 1880 pracoval ve výboru Jednoty českých matematiků a fyziků, která ho později jmenovala čestným členem. V letech 1889–1900 zastával úřad vládního komisaře pro pokračovací průmyslové školy. V letech 1889–92 byl členem městského zastupitelstva v Praze. Z pověření ministerstva kultury a vyučování přeložil do češtiny Močnikovy učebnice matematiky pro obecné školy a později i další rakouské učebnice pro tento typ škol. Tento článek obsahuje text ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma....

Více od autora