Knihy
Technika a technologie
Elektrotechnika
Václav Karel Řehořovský
Technický průvodce pro inženýry a stavitele - E...

Václav Karel Řehořovský: Technický průvodce pro inženýry a stavitele - Elektrotechnika II. část

Václav Karel Řehořovský, František Červený, Jiří Baborovský, Gabriel Slavík, V Eckstein, F Fabinger, Vladimír Sáblík
Technický průvodce pro inženýry a stavitele - Elektrotechnika I. část + II. část

1932 | Nakladatelství Nákladem České matice technické

Obsažené svazky:

Technický průvodce pro inženýry a stavitele, Elektrotechnika I. část 1926 Sešit devátý (417 s.)
Technický průvodce pro inženýry a stavitele - Elektrotech... 1932 Sešit dvanáctý (428 s.)

s kódem BREZEN26: 809 Kč

Stav

Velmi dobrý

razítko

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, razítko
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	417 + 428
Jazyk:	česky
Editor:	Jozef Řezníček
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 8. 2023 11:30
Číslo položky:	627325

O autorech

Václav Karel Řehořovský

Václav Karel Řehořovský byl český matematik. Václav Karel Řehořovský absolvoval reálku v Plzni a poté studoval v letech 1867–72 na technice v Praze. V následujících letech působil v inženýrské praxi, ale pak se vrátil zpět na akademickou půdu. V roce 1875 se stal asistentem matematiky na české technice v Praze u Eduarda Weyra a toto místo zastával do roku 1881. V této době navštěvoval přednášky na univerzitě a v roce 1878 vykonal zkoušky učitelské způsobilosti z matematiky a deskriptivní geometrie pro reálky. Ve školním roce 1878–79 vykonal zkušební rok na české reálce v Praze 2. V roce 1892 se oženil s Annou Boženou Ropkovou z Českého Brodu a do roku 1900 učil na pražské průmyslové škole. V roce 1900 se stal profesorem obecné mechaniky a hydromechaniky na nově zřízené české technice v Brně. Na tomto místě působil až do své smrti. Již v roce 1901–02 byl rektorem této školy, v letech 1909–1910 byl děkanem jejího odboru strojního a elektrotechnického inženýrství. V roce 1907 byl jmenován členem zemské školské rady pro markrabství moravské a v roce 1908 ho císař jmenoval dvorním radou. V letech 1901–03 a po roce 1906 byl předsedou matematicko-přírodovědné třídy českého vědeckého odboru při zemském muzeu v Brně. Zemřel roku 1911 na Královských Vinohradech, byl pohřben v Berouně. Od roku 1880 pracoval ve výboru Jednoty českých matematiků a fyziků, která ho později jmenovala čestným členem. V letech 1889–1900 zastával úřad vládního komisaře pro pokračovací průmyslové školy. V letech 1889–92 byl členem městského zastupitelstva v Praze. Z pověření ministerstva kultury a vyučování přeložil do češtiny Močnikovy učebnice matematiky pro obecné školy a později i další rakouské učebnice pro tento typ škol. Tento článek obsahuje text ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma....

Více od autora