Knihy
Knižní kultura a typografie
Typo 60
Libor Fára
Taneční hudba a jazz 1966-67

Libor Fára
Taneční hudba a jazz 1966-67 : sborník statí a příspěvků k otázkám jazzu a moderní taneční hudby - 1966-1967

1967 | Nakladatelství Supraphon

Sborník statí a příspěvků k otázkám jazzu a moderní taneční hudby.Kniha je provázena černobílými fotografiemi. Sborník statí a příspěvků k otázkám jazzu a moderní taneční hudby.Kniha je provázena černobílými fotografiemi.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba se začíná rozlepovat, vše drží

Skladem pro e-shop

	Stav Mírně opotřebená vazba se začíná rozlepovat, vše drží	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 79 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba se začíná rozlepovat, vše drží
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	198, 67
Jazyk:	česky
Editor:	Jaromír Hořec, Lubomír Dorůžka, Josef Kotek
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 6. 2025 10:49
Číslo položky:	1282401

O autorovi

Libor Fára

Libor Fára byl český malíř, sochař, typograf, scénograf, kostýmní výtvarník a pedagog. Otec Libora Fáry byl státní úředník, se silným vztahem k přírodě, matka, absolventka gymnázia Minerva, byla žačkou Alice Masarykové. Zajímala se o operní zpěv a hru na klavír. Pro Fárův příklon k surrealismu měl ale zásadní význam jeho dědeček, malíř autodidakt a amatérský loutkař . V letech 1935–41 Fára navštěvoval reálné gymnasium Na smetance, kde byl učitelem kreslení Pravoslav Kotík. V letech 1942–44 byl žákem soukromé školy kreslení Jaroslava Švába Officina Pragensis a v posledním roce války byl totálně nasazen. Soukromě se věnoval hře na bicí a od roku 1942 vystupoval a nahrával desky s jazzovou skupinou Harlem. Za války patřil k okruhu Spořilovských surrealistů a navázal kontakty se Zdeňkem Lorencem, Otto Mizerou, Václavem Tikalem, Josefem Istlerem a Karlem Teigem. Skupina vydávala soukromé sborníky . V roce 1945 se hlásil na Akademii, ale nesložil zkoušky a od října 1945 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Emila Filly. Již v roce 1946 byl jeho obraz Deux visages vybrán na výstavu Art Tchécoslovaque 1938–1946 a Fára mohl navštívit Paříž. Studia ukončil v ateliéru prof. Františka Muziky roku 1951. V roce 1949 se na schůzce surrealistů seznámil s Annou Šafránkovou, která se za něj provdala roku 1952. Fára uvádí, že v té době také opustil surrealismus, který se pro něj jako zdroj inspirace vyčerpal. Počátkem 50. let udržoval přátelské vztahy s Mikulášem a Emilou Medkovými, Karlem Teigem, Josefem Istlerem, Karlem Hynkem, Vratislavem Effenbergrem a podílel se na vydávání neoficiálního sborníku surrealistů Zvěrokruh, navazujícího na stejnojmenný časopis ze 30. let. Po celý život měl přátele mezi fotografy (Emila Medková, M...

Více od autora