Václav Holzknecht
Tak žil Jaroslav Ježek

1949 | Nakladatelství Rudé právo

Autor na začátku knihy píše: Ježkově matce s omluvou za bolest, kterou jsem jí způsobil, vylíčiv Jaroslavův život
Dále píše o narození Jaroslava a hned na začátku o jeho zdravotních potížích, které způsobily jeho částečnou slepotu, kterou byl celý život limitován. Dále jeho vzdělávání na konzervatoři , jeho hudební… nadání a spolupráci s Werichem a Ježkem. Osvobozené divadlo a jejich úspěchy. Dále jejich časté cesty do zahraničí.. Nakonec jejich cestu do Ameriky, jejich úspěchy a neúspěchy. Postupně chřadl, začaly mu selhávat jeho nemocné ledviny a ve 36 letech tam zemřel, aniž by se dožil konce války. Kniha pěkně napsaná, čtivá. Autor na začátku knihy píše: Ježkově matce s omluvou za bolest, kterou jsem jí způsobil, vylíčiv Jaroslavův život
Dále píše o narození Jaroslava a hned na začátku o jeho zdravotních potížích, kter…é způsobily jeho částečnou slepotu, kterou byl celý život limitován. Dále jeho vzdělávání na konzervatoři , jeho hudební nadání a spolupráci s Werichem a Ježkem. Osvobozené divadlo a jejich úspěchy. Dále jejich časté cesty do zahraničí.. Nakonec jejich cestu do Ameriky, jejich úspěchy a neúspěchy. Postupně chřadl, začaly mu selhávat jeho nemocné ledviny a ve 36 letech tam zemřel, aniž by se dožil konce války. Kniha pěkně napsaná, čtivá.

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	95
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Adolf Hoffmeister
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Knihovna Rudého práva
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 6. 2017 16:39
Číslo položky:	12940

O autorovi

Václav Holzknecht

Václav Holzknecht byl český klavírista, hudební vědec, hudební popularizátor, publicista, kritik, dramaturg, organizátor a pedagog, překladatel z francouzštiny, jeden ze zakladatelů mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, dlouholetý ředitel pražské konzervatoře, osobní přítel hudebního skladatele Jaroslava Ježka. Narodil se jako třetí dítě v pražské rodině pražského svrškaře Jana Holzknechta a matky Barbory, rozené Smolíkové . Podle policejní příhlášky žila rodina na Žižkově, ve Štítného ulici. Otec se jako podnikatel pravděpodobně potýkal s finančními potížemi, v roce 1899 byla firma Jana Holzknechta prohlášena za insolventní. Přes tyto skrovné začátky vystudoval Václav Holzknecht úspěšně práva a během svého vysokoškolského studia dokázal ještě souběžně vystudovat hru na klavír na Pražské konzervatoři. Absolventský koncert měl v červenci 1928, již jako doktor práv . Do roku 1942 pracoval na ministerstvu financí, hudbě a koncertům se mohl věnovat pouze po večerech a nedělích. Přesto byla jeho hudební aktivita široká a obdivuhodná . Bližší detaily o soukromém životě Václava Holzknechta se z veřejných zdrojů prozatím nepodařilo dohledat. Podle informace člena rodiny nebyl ženatý a neměl potomky. Nesystematicky psané neúplné paměti četl pouze omezenému okruhu lidí a v posledních letech života je spálil. Talent, rozsah znalostí a odborná autorita Václava Holzknechta byly po celý život neobyčejné. Duševní sílu si zachovával do posledních dnů. Ještě 27. července 1988 navštívil firmu Petrof v Hradci Králové, aby se jako předseda hodnotitelské komise ke kvalitě zvuku dvou mistrovských koncertních klavírů. Krátce na to, 13. srpna, zemřel. Je pohřben na pražských Olšanských hřbitovech . Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století (po...

Více od autora