Lev Aleksandrovič Bezymenskij
Tajnosti třetí říše

1980 | Lidové nakladatelství

Autor odhaluje na základě četných dokumentů pozadí důležitých událostí 30. a 40. let v Německu.

Na několika důležitých politických událostech z 30. a 40. let, zpracovaných podle tajných nacistických dokumentů a vyprávění očitých svědků, odhaluje autor pozadí plánů hitlerovského Německa na ovládnutí světa. Odkrýv…á spojitostmezi nacismem a monopoly, líčí požár říšského sněmu, mnichovské události, anglickou misi Rudolfa Hesse, hovoří o generálním plánu Ost aj. Autor odhaluje na základě četných dokumentů pozadí důležitých událostí 30. a 40. let v Německu.

Na několika důležitých politických událostech z 30. a 40. let, zpracovaných podle tajných nacisti…ckých dokumentů a vyprávění očitých svědků, odhaluje autor pozadí plánů hitlerovského Německa na ovládnutí světa. Odkrývá spojitostmezi nacismem a monopoly, líčí požár říšského sněmu, mnichovské události, anglickou misi Rudolfa Hesse, hovoří o generálním plánu Ost aj.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý lehce natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Petr Turek
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	308
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Piskáček
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 10. 2021 11:53
Číslo položky:	234279

O autorovi

Lev Aleksandrovič Bezymenskij

Lev Aleksandrovič Bezymenskij, Лев Александрович Безыменский . Ruský sovětský spisovatel, publicista, germanista, historik a překladatel, profesor Akademie vojenských věd. Narodil se v rodině básníka Aleksandra Bezymenského. V roce 1938 nastoupil na filosofickou fakultu Moskevského institutu filosofie, historie a literatury. V roce 1941 narukoval, absolvoval školení vojenských překladatelů ve vojenském institutu cizích jazyků. Od května 1942 sloužil na Jihozápadní frontě a v prosinci 1942 byl jmenován vojenským překladatelem v oddíle rozvědky Donské fronty. V roce 1946 byl demobilizován z armády a pokračoval ve studiích už na Moskevské státní univerzitě, které ukončil v roce 1948, pak pracoval v redakci časopisu Nová doba . Byl dopisovatelem žurnálu na berlínském a ženevském zasedání Sovětu ministrů zahraničních věcí čtyřech držav. V roce 1972 obhájil kanditátskou disertaci. Byl členem Rady Centra německých historických výzkumů při Institutu všeobecné historie RAN.

Více od autora