Tajemství katedrál a esoterický výklad hermetických symbolů Velkého Díla

Fulcanelli

Trigon | 1992

Kategorie:

Umění a architektura 11953x

Architektura 1585x
Ezoterika 2016x

Štítky:

Zobrazit vše

1599 Kč 1049 Kč

Stav:	Velmi dobrý
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	221
Jazyky:	česky
Ilustrátor:	Pierre Jahan
Překladatel:	Tomáš Vondrovic, Vladislav Zadrobílek, Vlastimil Šimek
Edice:	40. svazek ed. Ametyst 6x
Vydání:	1
ISBN:	80-85320-29-0
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	čt 20. července 2023 7:19
Číslo položky:	594307

Další kusy knihy Tajemství katedrál a esoterický výklad hermetických symbolů Velkého Díla 1992

Popis
Komentáře

Stěžejní dílo moderní alchymie zasvěcuje do hermetické tradice prostřednictvím symboliky sakrálních staveb. Překlad z původního francouzského vydání, s třemi předmluvami Eugéna Canselieta, F. C. H. a se 49 fotografiemi Pierre Jahana a frontispisem Juliena Champagne.

Komentáře ke knize

Fulcanelli 3x

Fulcanelli je pseudonym neznámého autora dvou stěžejních alchymistických knih Tajemství katedrál a Příbytky filosofů. Knihy Le Mystère des cathédrales v roce 1926 a Les Demeures philosophales v roce 1930 vyšly v pařížském nakladatelství Schemit pod autorským pseudonymem Fulcanelli. Tato díla nabízí dešifování alchymických symbolů několika památek, jako jsou například katedrála Notre-Dame v Paříži, katedrála v Amiens, na výzdobě paláce Lallemant v Bourges a další.. Obě knihy vydal a opatřil předmluvami v roce 1926 a 1930 jeho žák Eugene Canseliet. Prvá vydání byla ilustrována malířem a okultistou Julienem Champagnem. Od té doby vyšly v několika vydáních včetně české edice v nakladatelství Trigon. Někdy tomuto autorovi bývá připisováno, ať už právem či neprávem, i třetí dílo Finis Gloriae Mundi . Fulcanelliho práce byla diskutována historiky, jako byl Robert Halleux a Didier Kahn, kteří zpochybnili relevanci alchymistického výkladu studovaných objektů. Co se týče totožnosti osoby Fulcanelliho bylo vysloveno mnoho hypotéz, a byl shledáván v různých francouzských esotericích, včetně Canselieta a Champagna. Údajně se s ním měl kdysi setkat i Jacques Bergier, jeden z autorů díla Jitro kouzelníků, a to v prostorách výzkumné laboratoře pařížské plynárny. Jeho pseudonym bývá vykládán jako spojení jmen Vulkán a Eliáš..