Knihy
Beletrie
Ostatní beletrie
Umberto Eco
Tajemný plamen královny Loany

Umberto Eco
Tajemný plamen královny Loany : ilustrovaný román

2005 | Nakladatelství Argo

Jako každý z Ecových románů, ani Tajemný plamen královny Loany nemá „klasickou“ stavbu. Je vystavěn ze tří částí.

Část první – NEHODA

V nemocnici se po těžkém úrazu a dlouhém kómatu probouzí starý antikvář Yambo . Zjišťuje, že ztratil paměť, i když poněkud „netradičně“. Pamatuje si veškeré objektivní info…rmace, které jsou učebnicového nebo encyklopedického charakteru a jsou oproštěny jakéhokoliv citového náboje. Naproti tomu si nepamatuje nic ze svého vlastního života, nemá osobní vzpomínky – tedy takové, které jsou emocionálně zabarvené. V praxi to znamená, že zná například jména a díla většiny světových literátů, má stále perfektní znalosti z oblasti historie a geografie atd., ale nepoznává vlastní manželku, děti, dům... Po mnoha neúspěšných pokusech o znovuvyvolání ztracené části paměti navrhne Yambovi jeho žena, shodou okolností psycholožka, aby odjel na venkov, do rodného domu, ve kterém strávil valnou část dětství a mládí. Důvěrně známé prostředí mu údajně může pomoci. Yambo poslechne a do Solary odjíždí. Nutno ještě poznamenat, že během dospělého života, před úrazem, měl Yambo k rodnému domu v Solaře z neznámých důvodu velmi zvláštní, spíše negativní, vztah.

Část druhá – PAMĚT Z PAPÍRU

Druhá a nejobjemnější část knihy se odehrává přímo v Solaře, zejména na půdách a ve starých nepoužívaných pokojích domu. Yambo se zde čtením svých starých knih, školních učebnic a sešitů, časopisů , dobových novin a vůbec zkoumáním všech předmětů z dětství snaží rekonstruovat svou poškozenou paměť. „Objevy“ často telefonicky konzultuje s přítelem z dětství, který mu pomáhá vyvozené závěry poněkud korigovat s pomocí své vlastní, správně fungující, paměti. V této části knihy není podstatný děj, ale spíš o Yambovy úvahy, sledování jeho myšlenkových pochodů, popis dobové situace atp.. Nejpodstatnější jsou pro Yamba dvě zjištění. První z nich je, že se jako dítě účastnil partyzánské akce a byl svědkem smrti několika lidí. Proto měl později na Solaru špatné vzpomínky a snažil se je z mysli vytěsnit. Pomyslným vrcholem poznání byla informace o témeř fanatické Yambově zamilovanosti do spolužačky. Tento platonický vztah Yamba ovlivňoval v podstatě celý další život...

Část třetí – "OI NOΣTOI"

Poslední část knihy se týká Yambovy smrti a rekapitulace celého jeho dosavadního života. Yambo se nachází ve stavu, který sám popisuje jako zvláštní fyzickou neexistenci, stav bytí pouze ve formě jakési čisté energetické substance. Tento oddíl pomůže vysvětlit poslední nejasnosti a zaplnit prázdná místa předchozího vyprávění. Po skončení této reflexe Yambo dojde určitého smíření se světem, s Vesmírem, s Bohem a umírá... Jako každý z Ecových románů, ani Tajemný plamen královny Loany nemá „klasickou“ stavbu. Je vystavěn ze tří částí.

Část první – NEHODA

V nemocnici se po těžkém úrazu a dlouhém kómatu prob…ouzí starý antikvář Yambo . Zjišťuje, že ztratil paměť, i když poněkud „netradičně“. Pamatuje si veškeré objektivní informace, které jsou učebnicového nebo encyklopedického charakteru a jsou oproštěny jakéhokoliv citového náboje. Naproti tomu si nepamatuje nic ze svého vlastního života, nemá osobní vzpomínky – tedy takové, které jsou emocionálně zabarvené. V praxi to znamená, že zná například jména a díla většiny světových literátů, má stále perfektní znalosti z oblasti historie a geografie atd., ale nepoznává vlastní manželku, děti, dům... Po mnoha neúspěšných pokusech o znovuvyvolání ztracené části paměti navrhne Yambovi jeho žena, shodou okolností psycholožka, aby odjel na venkov, do rodného domu, ve kterém strávil valnou část dětství a mládí. Důvěrně známé prostředí mu údajně může pomoci. Yambo poslechne a do Solary odjíždí. Nutno ještě poznamenat, že během dospělého života, před úrazem, měl Yambo k rodnému domu v Solaře z neznámých důvodu velmi zvláštní, spíše negativní, vztah.

Část druhá – PAMĚT Z PAPÍRU

Druhá a nejobjemnější část knihy se odehrává přímo v Solaře, zejména na půdách a ve starých nepoužívaných pokojích domu. Yambo se zde čtením svých starých knih, školních učebnic a sešitů, časopisů , dobových novin a vůbec zkoumáním všech předmětů z dětství snaží rekonstruovat svou poškozenou paměť. „Objevy“ často telefonicky konzultuje s přítelem z dětství, který mu pomáhá vyvozené závěry poněkud korigovat s pomocí své vlastní, správně fungující, paměti. V této části knihy není podstatný děj, ale spíš o Yambovy úvahy, sledování jeho myšlenkových pochodů, popis dobové situace atp.. Nejpodstatnější jsou pro Yamba dvě zjištění. První z nich je, že se jako dítě účastnil partyzánské akce a byl svědkem smrti několika lidí. Proto měl později na Solaru špatné vzpomínky a snažil se je z mysli vytěsnit. Pomyslným vrcholem poznání byla informace o témeř fanatické Yambově zamilovanosti do spolužačky. Tento platonický vztah Yamba ovlivňoval v podstatě celý další život...

Část třetí – "OI NOΣTOI"

Poslední část knihy se týká Yambovy smrti a rekapitulace celého jeho dosavadního života. Yambo se nachází ve stavu, který sám popisuje jako zvláštní fyzickou neexistenci, stav bytí pouze ve formě jakési čisté energetické substance. Tento oddíl pomůže vysvětlit poslední nejasnosti a zaplnit prázdná místa předchozího vyprávění. Po skončení této reflexe Yambo dojde určitého smíření se světem, s Vesmírem, s Bohem a umírá...

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	452
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072037242
ISBN:	9788072037247
Překladatel:	Alice Flemrova
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 5. 2025 15:40
Číslo položky:	1231431

O autorovi

Umberto Eco

Umberto Eco byl italský sémiolog, medievista, estetik, filosof a spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny 60. let 20. století. Během své akademické kariéry napsal řadu esejů o sémiotice, středověké estetice, lingvistice a filosofii. Roku 1971, kdy se stal profesorem, byl jedním z inspirátorů prvního kurzu nového sémiologického oboru sdružujícího studium umění, hudby a zábavy, který se vyučuje na Boloňské univerzitě. V osmdesátých letech propagoval na téže univerzitě zřízení studijního programu „Komunikační vědy“. V roce 1988 založil Katedru komunikace na Univerzitě v San Marinu a Mezinárodní centrum pro sémiotická a kognitivní studia, od roku 2008 byl emeritním profesorem a prezidentem Scuola Superiore di Studi Umanistici při univerzitě v Boloni. Členem italské akademie věd v oboru etiky, historie a filosofie se stal v roce 2010. V souvislosti se svou akademickou specializací se Eco zapojil do činnosti volného avantgardního uskupení Gruppo 63 , jež sdružovalo spisovatele, básníky, kritiky a teoretiky, kteří se chtěli kriticky vyrovnat s italským neorealismem padesátých let. Zapojen do těchto literárních diskusí, v nichž chtěl svou pozici učinit co nejvíce srozumitelnou, začal v šedesátých letech publikovat své prozaické experimenty a parodie. Poté, co ve svém spise Opera aperta definoval svůj ideál literárního textu přístupného co nejširšímu spektru čtenářů, napsal svůj nejslavnější román Jméno růže. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem, byla přeložena do více než 40 jazyků a na celém světě se jí prodalo přes 50 milionů výtisků. Dočkala se také filmové a seriálové adaptace. Následovaly romány: Foucaultovo kyvadlo, Ostrov včerejšího dne, Baudolino, Tajemný plamen královny Loany, Pražský hřbitov a Nulté číslo, které již přes dobrou prodejnost takovéhoto úspěchu nedosáhly. Eco přednášel na univerzitách v Itálii, Ve...

Více od autora